Světem se hemží 20 000 000 000 000 000 mravenců. Jejich celkovou hmotnost trumfne jen jediný živočich

Mravenci se před nedávnem dostali do záře reflektorů, když se fotografovi Eugenijusi Kavaliauskasovi povedlo vyfotit detail mravenčího obličeje. Drtivá většina lidí, včetně zapřisáhlých ateistů, při tom pohledu děkovala Bohu, že mravenci jsou tak malí, jak jsou. I Freddy Krueger zkřížený s Vetřelcem by totiž byl příjemnější na pohled. Vědci tu nicméně nejsou od toho, aby veřejnost uklidňovali, a tak si shodou okolností vybrali zrovna tuhle dobu na uveřejnění výsledků zajímavého výzkumu, díky němuž zjistili, kolik takových mravenců po světě běhá.

This is an ants face. Nikon's 2022 Photomicrography Competition yielded some pretty phenomenal shots but this one stood out for obvious reasons...https://t.co/PmIUyXRe5X pic.twitter.com/oWi5SBtAG4

— Sarah Katilyn (@Sarah_Katilyn) October 19, 2022

Jako 227 Titaniců

Nebudeme vás dlouho napínat. Souhrnná data z celkem 489 studií, během nichž odborníci měřili hustotu mravenčí populace v různých koutech světa, ukázala, že těchto důležitých zástupců hmyzu se po planetě Zemi pohybuje na 20 biliard. Tedy 20 krát 10 na patnáctou, tedy 20 000 000 000 000 000.

Celková biomasa mravenčí populace, přesněji řečeno kolektivní hmotnost uhlíku ve všech jednotlivcích dohromady, činí asi 12 milionů tun. Takové číslo snad ani není k čemu přirovnat, aby si ho člověk dokázal představit. Třeba takový Titanic vážil cca 53 000 tun, takže byste jich vedle sebe museli vyskládat 227, abyste mravence vyvážili na vahách. Je to víc, než váží všichni ptáci se savci na planetě dohromady; biomasa ptáků činí okolo 2 milionů tun a savců cca 7 milionů tun. Jen člověka mravenci netrumfnou, planetu lidská biomasa zatěžuje nějakými 60 miliony tun.

Poznatky pomohou populaci sledovat

Vědci sice měli o hustotě mravenčí populace jistou představu, dosud by se ale daly veškeré pokusy o její vyčíslení považovat jen za odborné odhady. Ani takto číslo nemůže být absolutně přesné. Mravenců na světě existuje 15 700 známých druhů a poddruhů, z nichž nejvíc žije v tropických oblastech. A kromě toho jsou data z Asie a Afriky ještě stále omezená. Odborníkům ale studie pomůže. Budou totiž moct efektivněji sledovat dopad klimatických změn na populaci tohoto pro planetu velmi potřebného hmyzu.

Zdroj: Proceedings of the National Academy of Sciences