Konečně víme, co všechno si říkají příbuzní netopýrů. Komunikují podobně jako lidé
Každý tvor má svůj vlastní jazyk. Vědci z Tel Avivu se nyní dostali překvapivě blízko k jazyku kaloňů egyptských a odhalili spoustu zajímavostí o příbuzném netopýrů.
Kaloň egyptský se vyskytuje v částech Afriky a Asie, kde žije v koloniích o 1 000 členech a na první pohled si ho snadno spletete s netopýrem. Na rozdíl od něj je však kaloň býložravec, který je v zajetí krmen ovocem, nektarem, pupeny a zeleninou. Zároveň se o sebe se svými druhy umí vzájemně postarat. Když se narodí mládě, matka se může spolehnout na asistenci dalších samic, které pomáhají s výchovou. Izraelští vědci ale nyní našli další pozoruhodnou zvláštnost, jíž se kaloni vyznačují. Zvířata totiž podle všeho mají docela komplexní jazyk.
Univerzita v Tel Avivu se zabývá zajímavým výzkumem pištění kaloňů, když tým neuroekologa Jossiho Jovela nahrával komunikaci 22 kaloňů po dobu 75 dní. Použil přitom zařízení, které se učí různé algoritmy a původně bylo navrženo pro rozpoznávání lidských hlasů. Zařízení vědci použili k analýze 15 000 „hovorů“ mezi kaloni a porovnali ho s nahraným videem, aby zjistili, zda zvuky odpovídají určitým aktivitám.
Domácí hádky
Ukázalo se, že kaloni se neomezují na náhodné zvuky, jak si vědci původně mysleli, ale každý ze zvuků má svůj přesný význam. Jovelův tým klasifikoval 60 % kaloních „hovorů“ do čtyř kategorií. Kaloni se dokážou bavit o jídle, o tom, kdo vedle koho může spát, odmítání při namlouvacích rituálech a umějí se i pohádat, když je jeden z kaloňů až moc blízko druhého. Tím ale pozoruhodná různorodost komunikace nekončí.
Komunikace kaloňů má celou řadu nuancí. Při sdělení stejné informace používají – podobně jako člověk – jiný tón hlasu a způsob řeči podle toho, s kým mluví. Je to důkaz mimo jiné toho, že kaloni mají určitý smysl pro hierarchii a společenské návyky. Spousta jejich vokalizací navíc obsahuje mnohem více informací než jen jednoduchá sdělení.
Výzkum samozřejmě nekončí, protože otázek ohledně komunikace kaloňů je pořád více, než odpovědí. Jovel a jeho tým chtějí například zjistit, zda se kaloňové se znalostí tohoto jazyka už rodí, nebo se ho učí postupným životem v kolonii. Což vzbuzuje další otázku – používají kaloni stejnou komunikaci vně své kolonie, nebo se způsob řeči v jednotlivých koloniích liší? Vědci se v současnosti chystají na další krok výzkumu – přidělat mikrofony na některé kaloně a vypustit je do divočiny. Lingvistika se zřejmě rozšíří o další pole.
Zdroj: Smithsonian