Ježek odolá i kousnutí jedovatého hada. Podívejte se, jak se predátor změní v kořist

Pro většinu malých živočichů je sice hadí jed hrozbou, v případě ježka tomu tak ale není. Tento dupající tvor totiž snese pořádnou dávku, aniž by mu to nějakým způsobem ublížilo. Nebojí se na hada zaútočit a v případě souboje se predátor rychle stává kořistí. Jeho odolnosti vůči hadímu jedu si všimli už staří Egypťané, kteří amulety s ježčími motivy údajně používali právě proti uštknutí.

Imunita proti jedu

Důkaz můžete vidět i v dokumentu Extrémní zvířata na Prima ZOOM, kde se ježek při nočním lovu střetává s ploskolebcem zakavkazským, jehož jed je podle vědců nejvíce podobný látce, kterou do svých obětí vstříkává zmije. Ploskolebec zakavkazský neútočí na velká zvířata, jeho kořistí jsou obvykle menší savci, ještěrky a ptáci. Z toho důvodu si dovolí právě i na ježka. Jenže v tomto případě narazí, neboť ježkova imunita vytváří obranný štít, který bodlinatému savci zaručuje podstatnou výhodu. Ploskolebec tak rychle ztrácí svůj jediný trumf a stává se obětí zdánlivě neškodného souseda.

Ježek raději maso než ovoce

Na světě existuje asi 17 druhů ježků, které se vyskytují v Evropě, střední a východní Asii a najdeme je i v Africe. Tito hmyzožraví savci se poprvé vyvinuli asi před 15 miliony lety. V průběhu dne spí a nejčilejší bývají večer, kdy vyráží hledat potravu. Ačkoliv má většina lidí zafixovaného ježka s jablkem na zádech, tito tvorové se v přírodě ovocem neživí. Rádi si pochutnají především na hmyzu, jako jsou cvrčci nebo různí červi. Na bocích a hřbetu mají až sedm tisíc bodlin, které využívají pro svou ochranu. Když se ježek cítí v ohrožení, naježí se a promění se v kouli pokrytou ostny. Otvor na dýchání si nechá pouze zespodu a v této obrané poloze vydrží klidně několik minut.

Zdroj: Wildlife Online