Na křídlech noci: proč vás kaloni děsí k smrti?
Proč pro nás představují létající savci odpradávna symbol zla?
Na Austrálii padl soumrak a vousatý, ošlehaný muž se prochází ulicemi. Je relativní ticho, i když hlavní tepny velkoměsta vytrvale šumí. Pak se ozve táhlý skřehotavý zvuk a nebe protne let velkého, blanitého nočního tvora.
Turistka opodál začne křičet a skryje si hlavu pažemi.
Netopýr!
Možná dokonce upír!
Obrovská krvelačná bestie, která se jí v lepší případě zamotá do vlasů, v horším z ní vysaje život krční tepnou!
Muž se usměje. Je to Aboriginec, potomek původního australského obyvatelstva, a v temném letci bezpečně rozeznává kaloně, své totemové zvíře.
Ne, kaloň není netopýr a už vůbec ne upír. Všechny ty děsivé mýty, kterými je obestřen, jsou jen ztělesněným strachem člověka. Zvíře, které ve dne spí, zabaleno do svých holých, blanitých křídel, a v noci bdí a létá nám nad hlavou, pro nás po generace představuje živoucí zlo.
A přitom ani malí středoevropští netopýři se lidem nezaplétají do vlasů. Jak by to tedy zvládl kaloň, jehož rozpětí křídel dosahuje téměř celého metru?
A co se týče jeho krvelačnosti, ano, kaloni jsou velmi draví, obzvláště když škubou na cáry manga, fíky nebo banány! Posuďte sami:
Hádáte správně, kaloni jsou vegetariáni. Na jaře se živí pylem a nektarem z květů, v létě tropickým ovocem. A právě kvůli potravě pořádají tzv. létající lišky noc co noc nálety na ovocné plantáže. To z nich činí v očích farmářů nevítanou škodnou.
Toto mládě, podobně jako mnoho jiných, možná přišlo o svou matku právě zásluhou rozhořčených zemědělců, kteří často střílejí do větví hlava nehlava, ve snaze zachránit alespoň část své úrody. Avšak malý kaloň, ač vypadá jako dokonalá miniatura svých rodičů, se o sebe nedokáže sám postarat. Ještě dlouho by se držel přichycený na břiše své matky, dokud by se poprvé neodvážil vzlétnout. A tak je teď zcela odkázán na lidskou pomoc. Naštěstí se nejen v Austrálii najde mnoho lidí, kteří liščím čumáčkům malých kaloňů propadli, a to navzdory nebezpečnému VIRU, který mohou na člověka přenést.
Aboriginec Wiruungga strávil pozorováním kaloňů celý rok, a tak i on pocítil k těmto bizarním tvorům náklonnost, jakou k nich chovali jeho předkové. Pochopil, jak unikátní zvíře má ve svém totemu. Viděl jejich společenský řád, opětované i neopětované lásky, boj o život a dokonce porod gravitaci navzdory.
Své svědectví ze srdce kaloní komunity zaznamenal v laskavém dokumentu. Ten na vás čeká ve středu v 20.00 na Prima ZOOM. Podívejte se na upoutávku:
Jana Pacolová