Nejhorší vedra za 500 let zabila až 70 000 lidí. Došlo i k blokaci atmosféry

Vlna veder, která zaplavila Evropu v létě 2003, byla charakterizována nezvykle dlouhým a intenzivním horkem. Teploty se vyšplhaly na rekordní hodnoty, jež v některých regionech překročily 40 °C, a výjimečné bylo i trvání této vlny, která panovala téměř dva měsíce od července do srpna a jen s minimálními úlevami.

K tématu: Extrémní vedra zabijí člověka nečekaně rychle. Teplota kolem 35 °C už je závažný problém

K hlavním důvodům, které přispěly k popisované vlně veder, patřily atmosférické podmínky a jevy spojené s klimatickými vzorci. V oblasti severního Atlantiku docházelo k oslabení a rozdělení proudění vzduchu, což mělo za následek zastavení obvyklých vzdušných mas. To vedlo k tomu, že teplý vzduch ze Sahary pronikl do Evropy a byl jedním z hlavních strůjců extrémně horkého počasí. Dalším faktorem byla tzv. „blokace atmosféry“, kdy se tlaková výše držela nad Evropou a neumožnila průchod vlhkých a chladných vzduchových mas, které obvykle ochlazovaly kontinent.

It’s now official 🚨

Yesterday's average Sea Surface Temperature for the Mediterranean Sea reached 28.40°C, the highest in recorded history! This beats the previous record of 28.25ºC set during the European heatwave of August 2003. pic.twitter.com/Cpvol0DIA1

— Nahel Belgherze (@WxNB_) July 25, 2023

Dopady v jednotlivých zemích

Francie byla vlnou veder zasažena patrně nejvíce. Celkově zde zemřelo více než 14 000 lidí, převážně starších občanů. Země čelila vysokému počtu úmrtí způsobených přehřátím organismu a úmrtnost v určitých regionech byla více než dvojnásobná. Zemědělský sektor trpěl nedostatkem vody, který výrazně ovlivnil úrodu a přirozeně se zvýšilo i riziko lesních požárů. Pokud bychom měli uvádět přesná čísla, například v Paříži se průměrná srpnová teplota vyšplhala na hodnotu 29,9 °C, což bylo o 4 stupně nad dlouhodobý průměr. Nejvyšší teplotu pak naměřili ve městě Auxerre a činila 41,1 °C.

Také Německo čelilo nejteplejšímu létu v historii, což mělo vliv na energetiku, zemědělství a zdraví obyvatelstva. Elektrická síť se ocitla pod velkým tlakem, protože bylo zapotřebí více energie na chlazení domácností a pracovišť. Rozsáhlé poškození polí pak negativně ovlivnilo zemědělce a vedlo ke zvýšení cen potravin. Vlna veder měla rovněž devastující dopady na Španělsko. Požáry zachvátily některé oblasti, způsobily úbytek lesního porostu a zvířectva. Vysoká poptávka po vodě vedla k jejímu drastickému nedostatku, což negativně ovlivnilo životní podmínky místního obyvatelstva. Papírově zde byly teploty ještě horší než ve Francii, když například v Seville naměřili 45,2 °C, o stupeň méně než absolutně naměřené maximum 46,6 °C z roku 1995.

Ovlivněny ale byly také ostatní země jako například Itálie, kde došlo ke kolapsu dopravní infrastruktury. Všeobecně trpěl také turistický průmysl a v mnoha zemích padaly teplotní rekordy. Velká Británie přepisovala tabulky 10. srpna 2003, když bylo ve Favershamu v Kentu naměřena dosud nejvyšší teplota v zemi –38,5 °C.

Ještě teplejší budoucnost?

Při analýze těchto událostí se stále častěji klade otázka, zda k podobným vlnám veder dojde znovu a zda bude extrémní počasí častější. Klimatické změny jsou jedním z hlavních témat diskuse a vědci zdůrazňují souvislost mezi člověkem způsobenými emisemi skleníkových plynů a extrémními klimatickými jevy. Prognózy ukazují, že pokud nebudou přijata rázná opatření k omezení emisí skleníkových plynů, může se počet vln veder v Evropě zvýšit. Tento trend by mohl mít za následek vážné dopady na zemědělství, ekonomiku a lidské zdraví. Ostatně vlna veder v roce 2023 přinesla teplotní rekordy i u nás, když 100 z přibližně 160 meteorologických stanic přepisovalo údaje staré 30 let.

Zdroj: Reuters, Met Office, BBC, EGU, The Economist