Island očekává výbuch obávané sopky. Zemí otřásla zemětřesení, láva teče pod městem

Pod poloostrovem teče v hloubce 800 metrů zhruba 15 kilometrů dlouhá řeka magmatu a podle vulkanologa Thora Thordasona z islandské univerzity hrozí erupce žhavého materiálu s velkou pravděpodobností právě poblíž Grindavíku.

Mohlo by vás zajímat: Gigantickou erupci Hunga Tongy pocítíme dlouhá léta. Dopadům neuniknou ani Češi

Volcano eruption in Iceland #icelandvolcano #IcelandNews #wtf #volcano pic.twitter.com/CV6OwTXehY

— King (@AlmaTuyen) November 13, 2023

Jeho okolí se stalo turistickou atrakcí, když se zde 19. května 2021 po 800 letech klidu probrala sopka Fagradalsfjall. Na povrch se drala láva a ve dvou proudech dlouhých stovky metrů stékala do údolí. Složení magmatu z této erupce bylo jiné než u starší lávy na ostrově, což podle odborníků naznačuje, že šlo o novou várku taveniny pocházející z obřího rezervoáru nacházejícího se poblíž Mohorovičičovy diskontinuity v hloubce 17–20 km.

Soptící Island

K poslední erupci došlo severně od Fagradalsfjallu poblíž Litli-Hrútur (Malý beran) 10. července 2023 a trvala do 5. srpna téhož roku. Záběry lávového proudu prýštícího na povrch se staly povinným úlovkem všech turistů mířících na Island. Ten patří se svými 30 aktivními sopkami k nejživějším sopečným oblastem světa, k erupci zde dochází v průměru jednou za pět let.

V dubnu 2010 došlo k výbuchu islandské sopky v ledovci Eyjafjallajökull, po kterém obrovský mrak sopečného prachu a popela na celé dny ochromil leteckou dopravu nad Evropou i Atlantickým oceánem, celkově bylo zrušeno na 95 000 letů. Měnily se kvůli tomu plány politiků, mnohé zahraniční delegace se například nedostaly na pohřeb polského prezidenta Lecha Kaczyńského nebo na oslavu 70. narozenin dánské královny Markéty II.

Zdroj: BBC