Na Islandu hází roztomilé malé ptáčky z útesu. Děsivě znějící rituál je ve skutečnosti prospěšný

Vestmannaeyjar, neboli islandské Západní ostrovy, jsou místem s největší kolonií papuchalků v Evropě. Tito charismatičtí ptáci budují svá hnízda podél útesů, kde vychovávají svá mláďata. Když nadejde čas, malí ptáčci se vydávají na svou první cestu k moři, kde stráví první roky svého života. Orientují se podle světla měsíce, které jim ukazuje správný směr.

Když selže navigace

Do tohoto rituálu dospělosti ale vstupuje elektrické osvětlení, které mladé papuchalky umí dokonale zmást a svést je z jejich už tak náročné cesty. Namísto k moři ptáčci zamíří do ulic měst či vesnic, kde se vyčerpají a bohužel ztratí, na Islandu jsou ale na tyto situace připravení. Místní obyvatelé si zvykli ptáčkům pomáhat, aby se vrátili na správnou cestu, takže je tato dlouholetá tradice, která může na první pohled působit krutě, pro zbloudilé ptáčky ve skutečnosti velkou pomocí.

Čtěte také: Proč se ptáci sedící na kabelech vysokého napětí neusmaží zaživa? Odpověď vám může zachránit život

V období tzv. „papuchalkové sezóny“ se obyčejní lidé i profesionální záchranáři vydávají v průběhu noci do ulic měst, aby zachránili mláďata, která se zatoulala. Každá noc může přinést až deset ztracených ptáčků, kteří potřebují pomoc, než se dostanou příliš daleko nebo uvíznou v přístavu, kde jim hrozí další nebezpečí. I proto jsou islandské přístavy vybaveny záchrannými sítěmi, které slouží k bezpečnému zachycení papuchalků, pokud omylem přistanou na vodě. Je totiž známo, že pokud se jejich peří namočí například v naftě, která se může vyskytovat ve skvrnách kolem lodí, může to narušit jejich schopnost plavat a ptáčci se mohou utopit.

Proč je dobré házet papuchalky z útesu?

Házíme-li cokoli z útesu, může to působit dramaticky, ale právě tento akt je tím, co papuchalkové potřebují, aby se dostali do vzduchu a našli správnou cestu. Mnozí z nich jsou po svém neúspěšném pokusu o let příliš vyčerpaní, a tak potřebují malý povzbudivý hod, aby se znovu rozletěli. Jak uvádí Kyana Sue pro portál Inspired By Iceland, není třeba se obávat vzít papuchalky do ruky. „Neubližuje jim to, jsou jen umístěni do krabice na noc a druhý den jsou odneseni na jižní stranu ostrova, kde jsou vypuštěni zpět do přírody,“ říká Sue.

Většina mladých papuchalků se okamžitě vznese a míří k oceánu, i když se občas stane, že některý z nich lenivě dosedne na zem a poté sám doklopýtá ke kraji útesu. Když však padá dolů, začíná mávat křídly a instinktivně začne létat. Pro mnoho Islanďanů se tento zvyk stal symbolem jejich silného pouta k přírodě a životnímu prostředí. Pomáhat těmto ptáčkům najít cestu zpět do jejich přirozeného prostředí není jen záchrannou operací, ale také oslavou přírody a jejího koloběhu.

Zdroj: Inspired By Iceland, NPR

Video, které jste mohli minout: Letovická nádrž přišla o labutí rodinku. Miladu s Frantou a mláďaty možná někdo otrávil