Přepište české dějiny! Kdo postavil obří neznámou stavbu na Vyšehradě?

Doposud neznámý nejstarší kostel na pražském Vyšehradě, jehož základy archeologové z Akademie věd ČR v těchto dnech částečně odkryli, určitě změní pohled na charakter nejstarší české architektury. Řekl to archeolog Archeologického ústavu AV ČR Ladislav Varadzin.

Půdorysný typ stavby ve střední Evropě podle něj nebyl znám a navíc ne v takovém rozměru. Nález může změnit také poznatky o cyrilometodějské tradici na území Čech a Moravy a počátcích Vyšehradu. Předloha kostela může pocházet z byzantského prostředí.

Archeologové v rámci svého průzkumu v prostoru vyšehradské baziliky svatého Vavřince objevili fragmenty neznámého kostela a jeho hlavní apsidy. Stavba se třemi apsidami, která není známa ani z písemných pramenů, pochází ze druhé poloviny 10. století až první poloviny 11. století. Jde tak o největší stavbu centrálního půdorysu nejen na území ČR ale i západoslovanské oblasti. Dosud se mělo zato, že největší stavbou s centrálním půdorysem je rotunda sv. Víta na Pražském hradě.

Varadzin připomněl, stavby s centrálním půdorysem byly velmi náročné na statiku. Jejich hlavním znakem byla totiž výška. "Podle nalezeného zdiva měla stavba na délku 25 metrů a byla o 40 procent větší než rotunda sv. Víta a Václava na Pražském hradě. Už tou rozlohou byla naprosto monumentální," dodal archeolog Bořivoj Nechvátal, který se výzkumu na Vyšehradě věnuje od konce 60. let.

Zatím to neuvidíte

Naleziště je před veřejností skryto v zahradě Vyšehradské kapituly. Průzkum dokončí archeologové v pátek a začátkem příštího týdne bude naleziště zasypáno. Poté výzkum přesunou do laboratoří. "To, že se na naší zahradě najdou věci, které radikálně mění pohled na začátek křesťanství v českých zemích, je obrovská radost. Hledání kořenů české státnosti je něco, co patří k identitě kapituly," řekl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Na projekt finančně přispěly například i královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě a magistrát.

"Takovou stavbu s takovými rozměry tady musel vyprojektovat někdo, kdo s tím měl zkušenost. Můžeme se ptát, odkud pocházel. Jistě ne z těchto končin," poznamenal Varadzin. Archeologové se domnívají, že stavitel by mohl pocházet z byzantského prostředí nebo z prostředí s tímto typem staveb obeznámeným. Podle Varadzina je otázkou, proč si Přemyslovci nevystačili s rotundou nebo bazilikou.

Polohu kostela archeologové určili s dvaceticentimetrovou přesností. Zjištěny byly také lidské i zvířecí kosterní pozůstatky ze hřbitova z okolí baziliky sv. Vavřince, které dokreslují demografii a život obyvatel Vyšehradu v 11. a 12. století.

Vyšehrad tvoří historické opevnění na skále nad pravým břehem Vltavy v Praze a stejnojmenná čtvrť v jeho blízkosti. Váže se k němu řada pověstí. Podle jedné z nich ho založil bájný kníže Krok. Vznikl jako knížecí hradiště ve druhé polovině 10. století, koncem 11. století tu sídlil první český král Vratislav II. Později se stal pevností, střežící od jihu Prahu. Od 15. do 19. století byl Vyšehrad s podhradím samosprávným městem a v roce 1883 se připojil k Praze.

Na jeho území se nachází kostel sv. Petra a Pavla, kde byla v 11. století zřízena vyšehradská kapitula, v 19. století byl původně gotický chrám přebudován do novogotického slohu. Vedle něj na Vyšehradském hřbitově začalo vznikat národní pohřebiště významných osobností, v jehož čele byla vybudována hrobka Slavín. Od roku 1962 je sadově upravený vyšehradský areál národní kulturní památkou. Rotunda sv. Martina na území Vyšehradu je nejstarší rotundou v Praze.

ČTK