Virtuální realita mění archeologii. Pod mořem vznikají 3D světy

Potápěčský skafandr NewtSuit

Co má společného virtuální realita a podmořská archeologie? Mnohem víc, než tušíte...

O podmořské archeologii se v Česku moc nemluví – hlavně proto, že vůbec nemáme moře. Ale je to obor, který má nejen obrovské množství nádherných nálezů, ale především posunuje poznání lidstva nesmírně vpřed. A to i v oblastech, do nichž byste to neřekli: například v 3D virtuálních technologiích.

V hloubce 100 metrů pod hladinou panují podmínky, které jsou pro podmořské archeology téměř nepřekonatelné. V podstatě nulová viditelnost způsobená tmou i zvířeným bahnem způsobuje, že je tu vidět tak na 20 centimetrů. Do této hloubky už se navíc ani nedá potápět v normálním skafandru – musí se používat speciální Newt Suity. A těch je na celé Zemi asi dvacet, většina ve vlastnictví armád. A abychom nezapomněli, pronajmout si takový skafandr stojí asi pět milionů korun na jeden den!

Podívejte se na video, které jsme o projektu La Lune natočili v Paříži:

A teď si představte, že v těchto podmínkách najdete ztracenou několik set let starou loď, jejíž průzkum může změnit naše chápání dějin. Co s tím? Přesně tato situace se doopravdy stala – a vyřešila ji ta nejmodernější technologie…

Titanic 17.století

Celý ten příběh začíná před 350 lety. Roku 1664 se nedaleko Toulonu potopila vlajková loď krále Ludvíka XIV. Byla plně naložená uprchlíky, které převážela ze severní Afriky – na její palubě se tísnilo nejméně 1100 mužů. Když šla loď ke dnu, nepřežil to zřejmě téměř nikdo. A dodnes nikdo netuší, jak a proč k této hrozné tragédii došlo… Až do 90. let 20. století také nikdo netušil, kde vlastně vrak leží; teprve tehdy byl úplně náhodou objeven. Vrak byl podle prvních fotografií v pozoruhodně dobrém stavu…

Archeologové tento objev nazvali „podmořskými Pompejemi“. Jenže nedokázali přijít na způsob, jak toto místo zkoumat. Pak se do tohoto průzkumu ale vložil Paul-Henri Nargeolet. Tento legendární vědec se nejvíc proslavil výzkumem Titaniku a před nedávnem to byl on, kdo dokázal vytáhnout černou skříňku z vraku Airbusu, jenž spadl při letu z Ria do Paříže. Ležela v hloubce přes 3000 metrů. V současné době neexistuje lepší expert na podmořské operace. I pro něj však představoval výzkum vraku nečekaně velkou výzvu.

Výzkum nemožný

Už první ponory totiž ukázaly, že podmínky u dna jsou extrémní: silný proud neustále zvedá ze dna písek a bahno. Viditelnost je tam tedy zoufalá. Práce ve speciálním pevném potápěčském obleku Newt Suit je tak hodně náročná. Co s tím? Protože se do financování tohoto výzkumu zapojila nejen francouzská vláda a armáda, která poskytla svůj jediný skafandr tohoto typu, ale také soukromí partneři, řešení se našlo.

Virtuální loď La Lune si můžete ve 3D projít na těchto stránkách

Při prvních ponorech se totiž také fotilo a natáčelo. Tuto práci odvedli malí dálkově ovládaní roboti – ti nafotili několik milionů obrázků. Těch se pak chopili experti ze společnosti Dassault Systèmes a specializovaným 3D technologiím vytvořili 3D model vraku i jeho okolí. Tato technologie se používá především v architektuře anebo pro design automobilů – v archeologii byla využita úplně poprvé. Ale velmi úspěšně…

Vznikl 3D model, který se dá s 3D brýlemi nebo helmou virtuálně procházet – s doplňujícím softwarem si ho pilot obleku může projít, jako by složitý skafandr ovládal. V tomto virtuálním modelu také vyniká spousta detailů, které potápěč přímo v praxi nemohl spatřit – celkový stav vraku, ale i přesně rozložení předmětů na jeho palubě.

3D mění všechno!

S touto virtuální technologií mohla posádka skafandru prozkoumat místo a naučila se procházet ho téměř poslepu. Vědci si také v 3D mohli prohlédnout, jak vypadají různé předměty zblízka, a dokonce i naplánovat, jak různé křehké a poškozené předměty ze dna vyzvednout.

Pro archeology, zejména ty podmořské, otevírá tato metoda úplně nové obzory. Většímu rozšíření zatím brání jen cena programů a také fakt, že 3D místností, kde si virtuální realitu mohou vědci dokonale užít a využít její potenciál naplno, je zatím jen omezené množství.

Pro nás Čechy je tato vědecká operace, na níž se podílelo několik lodí francouzského vojenského námořnictva, zatím jen snem, který se zřejmě jen tak nenaplní… Už jen kvůli nákladnosti takových akcí.

Text: Tomáš Karlík

Video: Petr Němeček