První válkou na železnici byla občanská válka v USA. Padlo v ní víc Američanů, než ve všech pozdějších dohromady

První válkou na železnici byla americká občanská válka. Lokomotivy se vyvažovaly zlatem a schopnost dopravit na bojiště vojáky vlakem včas a odpočaté rozhodovala o výsledku bitev. Jestliže do té se ve válkách strhla jedna bitva a další za tři měsíce úplně jinde, díky železnici se v letech 1861–65 bojovalo každé tři až čtyři dny a to na polovině rozlohy dnešních USA.

I díky výkonu železnice byly ztráty tak vysoké – válka přinesla asi 970 000 obětí (přes 3 % populace), z toho přes 600 000 mrtvých vojáků. To je víc, než kolik Američanů zahynulo v obou světových válkách i ve válce ve Vietnamu dohromady.

Netradiční pohled na krvavý konflikt nabízí dokument Občanská válka v barvě ve středu večer na Prima ZOOM.

Americká železnice začala fungovat na Den nezávislosti roku 1828, kdy se začala stavět trať Baltimore-Ohio. Její označení B&O nesly i první lokomotivy. Rychlost, jakou poté byla železnice ve Spojených státech budována, se dá ukázat na příběhu Andrewa Jacksona, prvního demokratického prezidenta USA (1829–1837). Do Bílého domu se stěhoval v bryčce tažené koňmi. Když v roce 1837 ve funkci skončil, odjel už vlakem.

V 60. letech 19. století bylo v Americe dokončeno téměř padesát tisíc kilometrů kolejí – víc, než měl zbytek světa dohromady. Železniční síť ale nebyla vyvážená. Na severu byla železnicí propojena prakticky všechna velká města, zatímco na jihu dominovaly přístavy a plantáže. Už v roce 1869 bylo východní a západní pobřeží USA propojeno železnicí, takže z New Yorku bylo možné do San Franciska dojet za sedm dní.

Železniční uzel Manassas a bitva u Bull Runu

Když sedm států Jihu vyhlásilo v prosinci 1860 po zvolení Abrahama Lincolna prezidentem USA nezávislost na Washingtonu a vytvořilo Konfederované státy americké, byl to Jih, kdo jako první vynesl železniční kartu.

Většina velkých bitev občanské války se odehrála přímo na železničních uzlech nebo poblíž nich. Pokud jste uprostřed bitvy potřebovali posily, snadno jste je mohli přivézt. Když jste potřebovali přerušit zásobování nepřátelských linií, stačilo přerušit jejich železniční tratě.

K první regulérní bitvě Severu s Jihem došlo 21. července 1861 u železničního uzlu Manassas (dnes 32 tisíc obyvatel) jen 40 kilometrů od Washingtonu. Zatímco Jižané sem většinu svých vojáků dopravili po železnici, 35 000 Seveřanů pochodovalo do bitvy dva dny po svých – zato doprovázeno vesničany s piknikovými koši.

Jižanská armáda byla početně slabší, ale protože její posily nemusely z Richmondu absolvovat pěšky 80 kilometrů v horku a horským terénem, dorazily na bojiště včas a odpočaté. Bylo to vůbec poprvé v historii, kdy vojáci cestovali do bitvy vlakem. Výsledkem bitvy u Manassasu (Seveřané ji nazývají první bitvou u Bull Runu), byla porážka Unie a úprk její armády směrem k Washingtonu.

Vlaky, koleje a mosty

Generálové obou stran si po překvapujícím vítězství Jihu nad Severem v bitvě u Manassasu uvědomili, že právě lokomotivy jim pomohou vyhrát. Stavba těchto strojů ale byla velmi nákladná – 10 000 dolarů nebylo v 60. letech 19. století zrovna málo. Nejrychlejší lokomotivou té doby byla Thatcher Perkins postavená v roce 1863 pro trať Baltimore-Ohio. Vážila přes 45 tun a mohla rychlostí až 100 km/h táhnout i 30 vagonů – byl to nejsilnější stroj své doby

Sever rychle začal mít ve „válce železnic“ navrch. Po porážce u Manassasu vydal Kongres zákon, který umožňoval Severu zkonfiskovat železniční tratě v případě, že to bylo třeba pro účely války. Tak vznikly Vojenské železnice Spojených států. Jih nic takového neměl a i velcí jižanští generálově, jako byl Robert Edward Lee, museli s vlastníky železnic o přepravě vojáků složitě vyjednávat.

Sever také rychle angažoval schopné inženýry, kteří měli železnici vylepšit. V jejich čele stál Herman Haupt (1817–1905), který vynalezl prefabrikovanou železnou mostní konstrukci umožňující rychlou stavbu mostů. Přesvědčil také vládu, že válečné jízdní řády budou určovat zkušení lidé od dráhy a ne generálové. Než se totiž Haupt objevil na scéně, nikdo vlastně nevěděl, jak se taková železnice ve válečných časech vede. V armádě se domnívali, že po kolejích pustí pár vlaků navíc a nějak si to sedne…

Válka, která měla skončit za několik týdnů, tak díky železnici trvala několik let a poznamenala Spojené státy na dlouhá desetiletí.

Netradiční pohled na krvavý konflikt nabízí dokument Občanská válka v barvě ve středu večer na Prima ZOOM.

(mih)