Jak se od dob středověku změnilo české jídlo? Králové by nestačili koukat
Dobré jídlo... Zdroj: Se souhlasem společnosti Kinský Art Media
Jsme národ gurmánů. Každému chutná něco jiného, jiný vaří lépe než druhý, nicméně radost z dobrého jídla máme nejspíš všichni stejnou. A to už celá staletí. Jak se za tu dobu změnily naše chutě a co nesmělo chybět na stolech králů i obyčejných lidí? To všechno jsme se dozvěděli v další z reportáží pořadu Prima Česko, s jehož kamerou jsme se vydali na Food Festival v Kostelci nad Orlicí.
Poosmé se do areálu Nového zámku sjeli prodejci a výrobci kulinářských výrobků a specialit. Akce si získala podporu i Českého královského institutu a návštěvníci si tak mohli užít už tradiční Velký piknik v krásném zámeckém parku, který je součástí historického rodového sídla šlechtického rodu Kinských. Na jaké dobroty se nejvíce těšil sám organizátor festivalu? „Chystal jsem se vyrazit na stánky a zadržela mě televize, takže ještě nevím. Ale viděl jsem tady nádherné jahody, pak jsem zahlédl vynikající palačinky s borůvkami, na ty se moc těším. Taky na zmrzlinu, teplé jídlo...,“ vyjmenovával majitel zámku, šlechtic a milovník historie, František Kinský, který současně vysvětlil, proč se rozhodl Nový zámek otevřít dobrému jídlu i lidem. „Bylo to můj cíl, aby se kostelecký zámek stal jakýmsi společenským centrem, kde se odehrávají nejrůznější akce, od koncertů, food festivalů po setkání lidí, kteří se chtějí vidět. Kostelec je společenské centrum. A dobré jídlo k tomu za všech okolností patří.“
„Za Český královský institut je Food Festival symbolické rozloučení se s létem... Za nás je to dvojí symbolika, je to projev úcty k jídlu, je to setkání řady lidí. Účast je hojná, parkoviště je plné,“ uvedl ředitel Českého královského institutu Zdeněk Prázdný.
ČTĚTE TAKÉ: Časy, kdy Čechům vládla skutečná elita: Desáté století patřilo sv. Václavovi
Dobré jídlo zkrátka láká. To platí v současnosti stejně, jako to platilo kdysi ve středověku. A co že tehdy nesmělo chybět na jídelním stole? „První, co člověka napadne, jsou samozřejmě paví jazýčky, což je totální nesmysl, protože to nikdo nikdy nejedl, to je jenom v pohádkách,“ říká František Kinský s humorem.
A jeden z prodejců ho doplňuje: „Šlechtici pili víno, pěstovali si ho sami... A když tam byly bubliny, bylo to o moc lepší.“
„Převážně to byla zvěřina. A v rámci toho jakákoli její úprava, pak drůbež, převážně křepelky, bažanti a všechno, co lidé ulovili v lesích, které měli k dispozici. A v rámci toho jakákoli úprava zeleniny, kterou si vypěstovali... Pekla se spousta koláčů, buchet...“ dodal Petr Sklenář, majitel farmářské prodejny, který současně neopomněl zmínit, co nikdy nesmělo chybět na stole u královského dvora. „Co se týká drůbeže, vždycky to byla křepelka a bažant, v rámci zvěřiny to byl určitě daněk jako královské maso.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Královské město Litoměřice: Čtěte, čím byla stěžejní pro Karla IV. i Přemysla Otakara I.
A co bylo typickým jídlem pro středověký lid? „Samozřejmě jakákoli úprava brambor s tvarohem, s pažitkou, zakysanou smetanou a vlastně všechno, co si vypěstovali, to zpracovali,“ odpovídá Petr Sklenář.
„Vždycky šlo také o to, jaký byl účel. Jestli to byla obyčejná večeře pro přátele nebo rodinné příslušníky, anebo třeba jestli se slavilo. Je historicky známo, že když se Petr Vok ženil, tak teklo víno v kašnách a zabíjely se desítky volů, kteří se pekli na všech náměstích, a podobně. Takže jídlo bylo důležitým symbolem oslavy a deklarovalo moc a hojnost. Dnes je to trošinku jinak, ale já bych to spíš pojímal jako úctu k jídlu,“ řekl Zdeněk Prázdný.
Období králů a královen mělo určitě své kouzlo. Češi od nepaměti uměli skvěle žít a výborně hodovat.
Komerční sdělení
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
