15. října 2022 06:00

65 000 mrtvých vojáků a civilistů. Dobytí Kazaně se zvrhlo v masakr, Ivan Hrozný využíval razantní taktiky

V roce 1552 dobyl první ruský car Ivan IV. Hrozný tatarskou Kazaň. Jednalo se o důležitý krok k ovládnutí celého toku Volhy.

Kazaňský chanát byl jedním z nástupnických států Zlaté hordy, kterou založil po roce 1260 Čingischánův vnuk chán Bátú. Zlatá horda ruská knížectví přímo neokupovala, vybírala od nich však daně a podporovala spory mezi moskevskými velkoknížaty. Budoucí Rusko tak bylo téměř tři století v mocenském stínu Mongolů a později Tatarů, kteří Moskvu pravidelně napadali – za Ivana IV. Hrozného v roce 1571 byla Moskva dokonce vypálena krymskými Tatary a tisíce obyvatel odvlečeny do otroctví.

Během existence Kazaňského chanátu (1438-1552) ruské vojsko oblehlo Kazaň minimálně desetkrát, přičemž třikrát stál v jeho čele Ivan IV. Hrozný. Po dvou neúspěších, kdy se kvůli nedostatku zásob museli Rusové a jejich spojenci stáhnout, došlo v srpnu 1552 k rozhodujícímu střetu.

Kazaň leží na východním břehu Volhy asi 700 km východně od Moskvy. Armáda Moskevského velkoknížectví se před hradbami Kazaně objevila 22. srpna 1552 a vedl ji sám ruský car. Během existence Kazaňského chanátu (1438-1552) ruské vojsko oblehlo Kazaň minimálně desetkrát, tentokrát ale mělo jít o konečné zúčtování.

Kruté obléhání

Šlo o pestrou a početnou armádu. Na 150 000 vojáků tvořili Rusové, Kozáci, Tataři a příslušníci dalších národů. Kromě pěchoty a jezdců dorazili také arkebuzýři zvaní strelcy, ale i sapéři a na lodích po Volze i těžké dělostřelectvo. Zatímco jízda začala čistit okolí města, přičemž svedla několik úspěšných bitev, samotná Kazaň odolávala.

Dělostřelci sice ostřelovali hradby, ovšem bez většího úspěchu a kazaňští Tataři odrazili i všechny útoky pěchoty. Přívalové deště navíc vyplavily tábor Moskvanů a změnily bojiště v blátivý močál. Obléhatelé to připsali pohanské magii a na scénu povolali krucifix obsahující fragment Pravého kříže, načež se počasí jako zázrakem zlepšilo.

Obléhání se ale protahovalo a car začal být netrpělivý. Na jeho rozkaz proto byli na dohled hradeb ke kůlům připoutáni tatarští zajatci s nadějí, že jejich křik a prosby obránce přesvědčí, aby se vzdali. Tatarští lukostřelci je umlčeli střelbou. Mezi tím se sapéři podkopali pod hradby, do tunelů umístili výbušniny a silně poškodili části hradeb a podzemní zásobárny pitné vody.

Masakr obránců

Uplynulo šest týdnů od začátku obléhání, když Ivan IV. Hrozný zavelel ke generálnímu útoku. Zatímco se sám modlil za jeho úspěch, vpadli Ivanovi vojáci do města a v zuřivém boji ho dobyli. Při tom bylo zmasakrováno velké množství obyvatel. Podle Kazaňské kroniky sepsané v letech 1560-65 moskevským kronikářem mělo v ulicích města zahynout 65 000 tatarských vojáků a civilistů.

Ivan IV. Hrozný nechal pobořit mešity a deportovat zbytek obyvatel a poté, co v Kazani zanechal posádku 18 000 mužů, se triumfálně vrátil do Moskvy. Kazaňský chanát byl zničen, přestože ještě několik let trvalo, než nad jeho územím získali Moskvané plnou kontrolu. Na řadě bylo dobytí Astrachaňského chanátu ležícího dále po proudu Volhy. Jeho dobytím o čtyři roky později se Volha stala zcela ruskou řekou a Moskvané tak získali důležitý přístup do Kaspického moře.

ZDROJ: History Today

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom