16. ledna 2022 06:15

Ivan Hrozný nechal umučit a utopit tisíce lidí. Rusko držel pohromadě čtyřmi zásadami, které dnes vyznává Putin

Na formování postavení vládce Ruska tak, jak ho známe dnes, měla zásadní vliv moskevská velkoknížata z rodu Rurikovců Ivan III. (1462–1505) a jeho vnuk Ivan IV. Hrozný (1533–1584). Právě oni konsolidovali území původního moskevského knížectví a dále ho rozšiřovali. A také se jako první začali nazývat cary.

Ivan Hrozný své jméno nezískal jen díky krutosti, která je mu přisuzovaná. V ruštině přídomek „Hrozný“ může znamenat také skvělý nebo impozantní. V každém případě je považován za otce-zakladatele ruského státu. Měl problematické dětství a trůn si musel ve svých 13 letech vybojovat. Byl velmi chytrý, ale podezíravý až paranoidní. Trpěl přehnaným strachem o vlastní osobu a vůči svému okolí projevoval často až neúměrnou krutost, která se nevyhýbala ani jeho rodině.

Největší rodinná tragédie se odehrála v roce 1581 poté, co Ivan Hrozný surově zbil svoji snachu ve vysokém stupni těhotenství, když se údajně po paláci pohybovala nedostatečně oděná. Žena následně potratila a svého syna Ivana, který se manželky zastal, car smrtelně zranil železnou holí. Ivan Hrozný se následně zhroutil. Tento příběh je hlavním motivem slavného obrazu malíře Ilji Repina.

Pro posílení vlastní moci hlavně proti odbojným šlechticům – bojarům – si Ivan Hrozný vytvořil zvláštní osobní gardu takzvaných opričníků, kterých bylo nakonec až 6 000. Tvořila ji městská šlechta, ale také cizinci a nejrůznější dobrodruzi. Opričnina přitom bylo území státu přímo podřízené carovi.

Opričníci měli ve znaku psí hlavu a koště a stáli mimo zákon a jejich hlavním úkolem bylo pátrat po skutečných nebo domnělých odpůrcích cara. Krutě je pronásledovali, zabavovali jim majetek a organizovali i trestné výpravy proti celým městům. Tak bylo v roce 1570 při potlačování údajného spiknutí v Novgorodu po dobytí města tisíce obyvatel mučeno a topeno v mrznoucí řece Volchov i s celými rodinami. O život tehdy přišlo na 4 000 lidí.

Čingischánova škola

V dějinách Ruska nejde o výjimečný jev. Podle současného ruského spisovatele Borise Akunina je možné tak velkou a různobarevnou zemi, jakou je Rusko, udržet pohromadě nuceně, jen pomocí strachu. Jeho teorii, se kterou vystoupil například v rozhovoru pro televizi Novajaščeje vremja (Current Time TV) v březnu 2018, představil ve své knize Mrazík s pendrekem v ruce novinář, komentátor a publicista ruského původu Alexandr Mitrofanov.

Rusko jako stát podle této teorie drží pohromadě díky čtyřem zásadám, které fungují už od 15. století. A pokud se některá z nich porušila, systém se začal hroutit. Tyto zásady rozpracoval už Čingischán, a když se Ivan III. při formování státu rozhlížel kolem, od koho by se mohl učit, vzal si podle Akunina jako příklad nejefektivnějšího státního uspořádání ten vzor, který dobře znal. A to byla Zlatá horda.

Tento státní útvar založil po ukončení tažení do Evropy po roce 1260 Čingischánův vnuk chán Bátú a v té době šlo o největší říši východní Evropy, která se táhla daleko do Asie a na Sibiř. Zlatá horda ruská knížectví přímo neokupovala, vybírala od nich ale daně a podporovala spory mezi Rurikovci. Budoucí Rusko tak bylo téměř tři století v mocenském stínu Mongolů a později Tatarů, kteří Moskvu pravidelně napadali – za Ivana Hrozného v roce 1571 byla Moskva krymskými Tatary dokonce vypálena a tisíce obyvatel odvlečeny do otroctví.

Čtyři pilíře ruské moci

Které mocenské pilíře je tedy v Rusku podle Akunina už od časů Ivana Hrozného a jeho dědečka Ivana III. nezbytně nutné udržovat a budovat? V prvé řadě jde o absolutní centralizaci moci. „Všechna rozhodnutí, ať již prvořadá, druhořadá nebo třetiřadá se přijímají v hlavním stanu Velkého chána, v jeho jurtě – a jinak to být nemůže,“ cituje Akunina ve své knize Mitrofanov. „Aby se s tím společnost smířila, musí být postava Velkého chána posvátná a nesmí být kritizována.“ To je podle Akunina druhý a zároveň velmi důležitý pilíř.

Třetí bod je podle Akunina spojen s druhým. „Jelikož nic nemůže být nad vůlí Velkého chána, ať se jmenuje jakkoliv, jedno zda car, prezident nebo generální tajemník, musí stát tento chán vždy nad zákonem.“ Takový stát podle Akunina z definice nemůže být právním státem.

A čtvrtý pilíř systému? Podle něj se všichni obyvatelé tohoto státu pojímají jako jeho služebníci. „Jde o kult státu. Není to stát, který existuje pro lidi, ale lidé, kteří existují pro stát,“ cituje Mitrofanov Akuninovu strukturu.

Tyto čtyři zásady se podle Akunina po dobu více než 500 let v Rusku vždy dodržovaly. Pokud se něco z toho porušilo, stát se začínal bortit. Tak tomu bylo v roce 1917 a znovu s nástupem Borise Jelcina v roce 1991. Teprve Vladimir Putin po svém příchodu do čela Ruska začal tuto podle Akunina historicky dost efektivní strukturu znovu vytvářet.

ZDROJ: Alexandr Mitrofanov: Mrazík s pendrekem v ruce, Praha 2021

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom