Katastrofu ponorky Komsomolec v roce 1989 nepřežilo 42 lidí, Sověti jako vždy mlžili

Pátek 7. dubna 1989 se do historie sovětského námořnictva zapsal černým písmem. V Norském moři došlo ke katastrofě jaderné ponorky K-278 Komsomolec, která si vyžádala 42 obětí a zároveň zamořila oblast radioaktivitou, jež se po desítky let uvolňuje z jaderných hlavic torpéd.

Mohlo by vás zajímat: Krok od jaderné pohromy: Raketová ponorka se 140 lidmi selhala, nekontrolovaně mířila ke dnu

Zkáza Komsomolce

Ponorka Komsomolec vznikla jako jediný prototypový exemplář projektu 685, což je označení třídy, kterou NATO přezdívá Mike. Šlo o ponorku navrženou sovětskou konstrukční společností Rubin a postavenou loděnicí v Severodvinsku. V době své zkázy sloužila pouhé tři roky a kromě plnění rozkazů námořnictva měla rovněž za cíl testovat některé z nových technologií pro jaderné ponorky nové generace.

Co ale na začátku dubna 1989 způsobilo, že ponorka přibližně 180 kilometrů od Medvědího ostrova klesla na dno? Fatální bylo vypuknutí požáru kvůli zkratu ve strojovně, ale ještě podstatnější byl fakt, že se oheň šířil i navzdory uzavřeným vodotěsným přepážkám přes kabelové průchody. V krátké chvíli došlo k několika dalším důležitým incidentům včetně proražení vzduchového potrubí, což mělo kvůli unikajícímu vzduchu za následek mohutné přiživování požáru.

Kapitán ponorky Jevgenij Vanin proto zavelel k nouzovému vynoření z hloubky 400 metrů, posádka při tom dál bojovala s ohněm a byl vydán rozkaz k odstavení jaderného reaktoru. Hrozilo, že požár šířící se elektrickými rozvody způsobí ztrátu ovládání celé ponorky. Přestože šlo posádce Komsomolce o každou minutu, pomoc zvenčí byla nejistá. Ponorka patřila k utajovaným projektům sovětského námořnictva a prostřednictvím mezinárodního tísňového volání mohla žádat o pomoc jen  okolní spřátelené jednotky.

Příliš pomalá záchrana

Jejich reakce ale nebyla zrovna rychlá. Teprve necelé čtyři hodiny po vypuknutí požáru se nad hořící ponorkou objevil průzkumný letoun, aby posádce sdělil, že pomoc se již blíží. V tu chvíli už ale hořela značná část lodi, ozývaly se další výbuchy a námořníci museli plavidlo urychleně opustit. Na palubě zůstal jen kapitán Jevgenij Vanin a čtyři velící důstojníci, kteří měli potápějící se ponorku opustit v únikové kapsli. Vyváznout se ale podařilo jen jednomu z nich, všichni ostatní včetně kapitána zahynuli v mrazivých vodách Norského moře.

Stejný osud kvůli příliš pomalé záchraně čekal i desítky členů posádky, kteří nedosáhli na záchranné rafty shazované z letadel a ve vodě rychle podchladli. Až dlouhých 80 minut po potopení ponorky se do oblasti dostala plovoucí rybárna Alexej Chlobystov a zachránila přeživší. Z 69 členů posádky přežilo incident pouhých 27, posádka byla po nehodě vyznamenána Řádem rudého praporu.

Jak dnes vypadá vrak Komsomolce můžete vidět zde:

Mohlo by vás zajímat: Slavná německá ponorka potopila 27 lodí. Zničila ji až smršť amerických bombardérů

Únik radioaktivity

Komsomolec se potopil do hloubky přibližně 1700 metrů i se svým reaktorem a dvěma torpédy s jadernými hlavice. Přestože v duchu podobných tragických událostí Sovětský svaz množství uniklé radioaktivity bagatelizoval, několik expedic snažících se vrak ponorky najít, resp. zjistit reálný stav věcí, poukázalo na to, že množství unikajícího cesia-137 může být značné.

Norská výprava v roce 2019 dokonce naměřila až 800 000násobek radioaktivity proti obvyklému stavu. Vedoucí expedice Hilde Elise ale potvrdila, že vzhledem k odlehlosti vraku a hloubce, v níž se nachází, by tyto hodnoty neměly pro zdejší vody představovat vážnější problém.

Zdroj: Institute of Marine Research, IAEA, The National Interest

Video, které jste mohli minout: Ponorka ze stejnojmenného filmu Wolfganga Petersena skutečně existovala. U-96 potopila 27 lodí