22. prosince 2022 12:10

Santa je reklamní trapák, Ježíška nenahradí, říká historik. Na co si dát pozor u živého betlému?

Ježíšek ležící v jesličkách, kolem něj Marie, Josef a zvířata – výjev, který se stal základem betlémů. Ať už těch živých nebo různorodých dekorací, jež mají své čestné místo v mnoha domácnostech. Jak ale vlastně představa o narození Spasitele dostala tento konkrétní ráz? A proč si betlém neumíme představit bez zvířat?

„I Josef z Galileje se vydal z města Nazaret do Judska, do města Davidova zvaného Betlém (protože byl z domu a rodu Davidova), aby se nechal zapsat se svou snoubenkou Marií, která byla těhotná. Když tam byli, Marii se naplnil čas k porodu a porodila svého prvorozeného syna. Zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci pro ně nebylo místo,“ stojí v Lukášové evangeliu. Nicméně o zvířatech jako takových zmínka chybí.

Podle katolického kněze a publicisty Pavla Zahradníčka jde o předlohu z Bible, nicméně o původu konkrétních zvířat vyobrazovaných v přítomnosti Ježíše Krista se můžeme jen dohadovat. „Jesle, do kterých Ježíše položili, předpokládají stáj a zvířata. A volba na vola a osla padla snad s ohledem na slova obsažená v prví kapitole starozákonního Izaiášova proroctví: Vůl zná svého hospodáře, osel jesle svého pána, mne však Izrael nezná, můj lid je nechápavý,“ vysvětluje Zahradníček.

Ztrácí se podstata

Po staletí trvající tradici betlémů započal svatý František z Assisi, který se výjev narození Krista rozhodl zobrazit na kopci u italské vesnice Greccio. V jeskyni, kterou upravil do podoby připomínající kapli, našli vesničané na Štědrý večer jesličky, osla a tele. František se ujal předčítání z Lukášova evangelia a podle pověstí tak dal vzniknout i tradici půlnoční mše. To vše se mělo odehrát ve 20. letech 13. století.

Počátkem 17. století si betlémy našly cestu do chrámů a kostelů. A to jak v miniaturních verzích, tak v životních velikostech. V Česku je pomyslnou hvězdou mezi takovými výjevy narození Krista barokní betlém z 1. poloviny 18. století, který je umístěn ve zpovědní chodbě kostela Panny Marie Andělské v pražských Hradčanech. 48 figur zachycuje lidi i zvířata a je pro veřejnost přístupný od 25. prosince.

Betlém jako symbol Vánoc uznává i Kateřina Kubínová z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Podle ní však nejde o pouhé napodobeniny biblického výjevu, ale prapůvodní smysl. Ten však mnoho lidí nezná a Vánoce se tak stávají konzumní záležitostí. „To, co se ztrácí, je podstata – oslavení příchodu spasitele na svět. Pokud se z jesliček vyndá Ježíšek, zůstane tam jen vůl s oslem. Všechno kolem je zbytečné, pokud zmizí připomínka narození Páně. I proto máme advent, protože očekáváme jeho příchod,“ vysvětluje Kubínová s tím, že datum oslav narození Krista (25. prosince) bylo vybráno v nejstarší době s vědomím, že nejde o autentičnost.

Santa je trapák

I když je výjev, který zachycují betlémy, pouze zkratkovitou verzí příběhu o narození Krista, podle historika Jana Royta z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy to ničemu nevadí, naopak. „Je lepší, když si to lidé připomínají ve zkrácené verzi, než když si připomínají Vánoce dědkem opojeným limonádou,“ naráží Royt na rozšíření postavičky Santa Klause i na území Česka. Podle něj má však Ježíšek neotřesitelnou pozici. „Santa je reklamní trapák. To už tady bylo, taková osoba. Už Antonín Zápotocký napsal, jak nám Ježíšek zestárl a zmoudřel a stal se z něj děda Mráz,“ popisuje historik.

Jan Royt je velkým zastáncem živých betlémů. „Tahle připomínka je naprosto bezvadná. Lidé se chovají pěkně ke zvířatům, a to chtěl právě sv. František,“ míní. To ale pode Ágnes Moravcsíkové z Oddělení etologie ve Výzkumném ústavu živočišné výroby (VÚŽV) není pravidlem. „Zvířata by měla mít možnost přístupu k vodě a krmivu podle svých potřeb, je třeba jim zajistit prostor k odpočinku – a to je u živých betlémů problém. Často se setkávám s tím, že zvířata jsou jen v malé ohrádce a nemohou si lehnout tak, aby na ně žádný člověk nedosáhl. Musí si pak stoupnout doprostřed, protože to je jediné místo, kde se mohou vyhnout kontaktu s člověkem,“ vysvětluje Moravcsíková.

Hlavně nekrmit!

Zákon pohlíží na živý betlém jako na veřejné vystoupení. To znamená, že pořadatel by měl požádat místně příslušnou veterinární správu o stanovení, popřípadě schválení podmínek pro provozování této vánoční atrakce a musí mít také souhlas obce. Samozřejmostí je i voda a krmení, na které pořadatel nesmí zapomenout – ale veřejnost by měla. „Cizí zvíře by se nikdy nemělo krmit. I jedna mrkev, kterou dítě má v ruce, může zvíře zabít, protože ji není schopné strávit. Určitě žádná solená, sladká, smažená jídla, zvířata to nejsou schopna strávit, může jim to způsobit vážné zdravotní problémy, které končí nákladnou operací nebo jejich smrtí,“ upozorňuje Ágnes Moravcsíková.

Pořadatel by si měl být také vědom toho, že ovce, kozy, oslíci a poníci jsou sociální zvířata a je pro ně důležité mít svého sociálního partnera, kterého znají. „Není rozhodně vhodné tam mít jednu ovečku a jednoho oslíka, ale mít tam sociální uskupení zvířat, ve kterém přirozeně fungují,“ doplňuje Moravcsíková.

Jak by tedy mělo vypadat zázemí pro takový živý betlém, aby zvířata netrpěla? Určitě by měla mít dostatek prostoru, protože na místě stráví několik týdnů. Ten by měl zahrnovat místo, kde se budou moci schovat při nepřízni počasí nebo při přílišném zájmu lidí o kontakt se zvířaty. Dostatek podestýlky, krmiva (pouze od pořadatele) a vody a chybět by neměly podle Moravcsíkové ani cedule na ohradě o zákazu krmení.

Zdroj: Biskupství.cz

Gabriela Zvonková

Všechny články autora