Zabití Josefa Odložila synem Martinem má dvě verze. Věra Čáslavská kontroverzní milost neunesla

Obrovská rodinná tragédie zničila hned několik lidských životů a dodnes po ní zůstávají mnohé nejasnosti a zvláštní pachuť způsobená tím, že Martina Odložila, který smrt svého otce způsobil, prezident Václav Havel omilostnil dřív, než vůbec stihl nastoupit do výkonu trestu. Pojďme si teď připomenout obě verze událostí; jak tu, ke které nakonec dospěli vyšetřovatelé, tak tu, již líčila Věra Čáslavská i její syn.

Čtěte také: Výslechy nebraly konce a délka věznění lámala rekordy. Ninu Svobodovou ale komunisté nezlomili

Sportovec, trenér a voják

Je možné, že si z období, kdy byla sportovní kariéra atleta a absolventa vojenské školy Josefa Odložila na vrcholu, pamatujete jen a pouze úspěchy jeho manželky Věry Čáslavské; ta na sebe na olympiádě v Tokiu v roce 1964 strhla téměř všechnu pozornost. I Odložil ale vybojoval medaili, a to stříbrnou v běhu na 1 500 metrů. Navíc mezi lety 1960 a 1968 patřil mezi naprostou běžeckou špičku ČSSR. Na mistrovství republiky pokaždé vyhrál medaili a kromě dvou případů to byla vždy medaile zlatá. Jeho aktivní účast na závodech nicméně skončila ve stejném období jako sportovní kariéra jeho tehdy novomanželky Věry – po olympijských hrách v Mexiku v roce 1968.

Místo toho se vrhnul na dráhu trenéra. S manželkou nakonec na konci 70. let trénovali i atlety v Mexiku. Čáslavskou, kterou jinak ke sportu kvůli jejím politickým názorům odmítali komunisté pustit, vyměnili Sověti s Mexičany za uhlí pro Kubu. Tehdy se ale jejich manželství, během nějž se narodili také syn Martin a dcera Radka, už delší dobu hroutilo a krize v osmdesátých letech vyústila v rozvod. Odložil se pak oženil znovu a měl i další děti.

Po roce 1989 byl plně rehabilitován a mohl se tak vrátit k armádě. V letech 1992 a 1993 velel československému kontingentu mezinárodní mise UNGCI v Iráku. K rodinné tragédii, při níž nakonec přišel o život, došlo krátce po jeho návratu domů.

Dvě verze tragédie

Podle první verze, ke které se nakonec přiklonil soud a vyšetřovatelé, se Josef Odložil v noci ze 6. na 7. srpna vydal na diskotéku U Cimbury v Bělé pod Pradědem, aby svému synovi domluvil ohledně pomoci s opravou maturity, kterou Martin tehdy neudělal. Jeho syn si ho měl všimnout a nechat mu zahrát píseň zesměšňující a urážející armádu. Poté prý vyšel ven, otci poničil zaparkovaný vůz a po návratu do sálu se spolu pohádali. Hádka vyústila v potyčku, během níž měl Martin, který se tehdy věnoval bojovým uměním a údajně si na ruku nasadil kovový boxer, otce udeřit tak, že Odložil upadl do bezvědomí. Stabilizovali jej v sanitce a převezli do nemocnice.

Čáslavská a Martin Odložil ale tragédii líčí trochu jinak a v průběhu vyšetřování byla tahle varianta pravděpodobnější hned pro několik soudních znalců a svědků; dokonce ji podpořil i spolek na ochranu nezávislé justice Šalamoun. Josef Odložil byl prý opilý a na diskotéce vyvolal jakousi roztržku, do které se nakonec zapletl i jeho syn. Martin Josefa nakonec také udeřil a Odložil starší upadl na podlahu, kde zůstal bezvládně ležet. Konec mají bohužel oba příběhy stejný: Bývalý atlet už se z bezvědomí nikdy neprobudil. Po 35 dnech, 10. září roku 1993, v nemocnici zemřel. Bylo mu 54 let.

Soud, milost, deprese a vina

Případ samozřejmě ostře sledovala média a proces se hodně vlekl. „Článků byly stohy a pravdy tam nebylo ani deset procent,“ komentoval v Lidových novinách v roce 2011 události, které následovaly, sám Martin. Dodnes je to jediný rozhovor, který kdy médiím poskytl. „Nechtěl jsem zabít svého otce ani ho jakkoli zranit. Nepoužil jsem žádnou zbraň ani likvidační techniku.“

Mladého Odložila nakonec potrestali za ublížení na zdraví s následkem smrti čtyřmi roky ve vězení, neodseděl si z nich ale vůbec nic – krátce po rozsudku, v lednu 1997, dostal od tehdejšího prezidenta Václava Havla milost.

Tohle rozhodnutí vyvolalo obrovské kontroverze, neboť Věra Čáslavská tehdy působila jako Havlova poradkyně a mnozí tvrdili, že amnestie byla pouze a jedině z protekce. Čáslavská, na jejímž duševním zdraví tragédie zanechala hluboké šrámy, se nakonec úplně stáhla z veřejného života a celých patnáct let bojovala s velmi těžkými depresemi, kvůli nimž byla závislá na lécích na spaní a léčila se z nich v ústavu v Bohnicích. Na veřejnosti se začala objevovat až v roce 2009, pouhých šest let před tím, než se u ní projevila rakovina, která ji nakonec zabila. Martin z veřejného života zmizel také, svému otci nebyl ani na pohřbu. „Jeho dětem jsem se nikdy neomluvil, nepodíval do očí,“ tvrdil v rozhovoru. „Zvláštní, tak stateční rodiče a vychovají takového zbabělce.“

Zdroj: Český olympijský tým / Lidové noviny / Digitální repozitář UK