Sovětská tajná policie od roku 1917 - Od Čeky ke KGB

Berija se Stalinem v pozadí - dva vůdci sovětské tajné policie Zdroj: Wikipedia commons

Sovětská tajná policie měla své poradce i mezi řadami našich občanů. A nebylo jich málo.

Čeka, NKVD, KGB

Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) chystají tento týden mezinárodní konferenci o sovětské tajné policii. V prosinci uplyne 100 let od chvíle, kdy byla založena Čeka – Všeruská mimořádná komise pro boj proti kontrarevoluci a sabotáži. Na ni později navázaly známější NKVD nebo KGB. Na konferenci přijedou vědci z Pobaltí, bývalé Jugoslávie, Španělska, USA a dalších zemí.

Čeka, jejíž příslušníci se hrdě nazývali "čekisté", vznikla s cílem hledat nepřátele bolševického režimu v Sovětském svazu. "Měla jasně dané úkoly. Hned na počátku vznikly seznamy nepřátel, byť potenciálních," řekl v rozhovoru pro ČTK historik z ÚSTR Jan Kalous. Rozjelo se rozsáhlé zatýkání, věznění a likvidace "nepřátel lidu".

Občan Korolem poté, co se pro tajnou policii stal "nepřítelem státu" Zdroj: Wikimedia Commons

Činnost Čeky a organizací, které na ni navázaly, byla ale rozsáhlejší, z tajné policie se stala největší zpravodajská služba na světě. "V 50. a 60. letech vypracovávaly tajné služby pro řídící aparát strany různé analýzy, jak společnost vypadá, jaké v ní jsou nálady. Často se tyto analýzy rozcházely s oficiálními stranickými dokumenty," popsal další náplň činnosti Kalous. Příkladem byly podle něj dokumenty na konci Stalinovy éry. Zatímco oficiální stranické texty uváděly, že projekt státem řízené ekonomiky a zemědělství je úspěšný, analýzy tajné služby popisovaly významné problémy.

Sovětští poradci

Nástupnické organizace Čeky pochopitelně neomezovaly svou činnost na území SSSR. "Sovětská tajná policie se po druhé světové válce podílela na vzniku bezpečnostních složek v řadě států střední a východní Evropy, takže konference může sledovat nejen její působení na sovětském území, ale i u nás a v dalších zemích," uvedl náměstek ředitele ÚSTR Ondřej Matějka. V Československu je známá činnost sovětských poradců při zinscenovaném procesu s Miladou Horákovou v roce 1950, své lidi měl ale Sovětský svaz v Československu již ve 20. letech.

Zahraniční historici popíšou vliv v Polsku, východním Německu, Maďarsku nebo v Jugoslávii. Sovětská tajná služba ale zasahovala i do dění ve Španělsku v průběhu občanské války. Na konferenci vystoupí i Mark Kramer z Harvardovy univerzity, který je považován ze jednoho z největších západních odborníků na sovětskou éru. Přijede také Nikita Petrov z ruského sdružení Memorial, které už téměř 30 let mapuje historii sovětských represí.

Konference se koná 2. a 3. listopadu ve Velkopřevorském paláci a v budově Senátu na Valdštejnském náměstí. Pořádá ji ÚSTR spolu se zahraničním výborem Senátu.

ČTK