Thun-Hohensteinové stáli na straně Čechů, v jejich paláci se dnes dohadují poslanci
Přestože tito šlechticové mají původ v Itálii a přišli do Čech až v roce 1623, někteří se počítali k velkým českým vlastencům a postarali se o rozvoj naší země, průmyslu a kultury. Razili pokrokové metody a mysleli i na to, aby se u nás měli dobře obyčejní lidé. Vyjmenovat všechny tu nestihneme a připomeneme si aspoň pár jmen.
Jméno Thun odkazuje k údolí Ton, Tono či Val di Non v jižním Tyrolsku, kde v 11. století začala historie této rodiny. Erb, který můžete vidět třeba nad vstupem do děčínského zámku, nese dvě modrá pole se zlatým břevnem a další dvě s polovinou orla a stříbrným břevnem v černém poli, která obklopují srdeční štítek se znakem vymřelého rodu Calais.
Zámky, paláce a desítky dětí
Od 15. století se rod dělí do několika větví. Z větve Castell-Brughier pocházel svobodný pán Kryštof Šimon (1562-1635), člen řádu Maltézských rytířů, který v třicetileté válce bojoval na straně císaře, za což získal titul hraběte a hrabství Hohenstein. Díky jeho rozhodnutím se historie Thun-Hohensteinů začala propojovat s našimi dějinami. Po bitvě na Bílé hoře skupoval panství v severních Čechách, která byla zabavena účastníkům povstání proti Habsburkům, a Děčín, Klášterec nad Ohří či Benešov nad Ploučnicí se tak staly základem rodového majetku. Věnoval ho svému bratrovi, protože sám neměl potomky a chtěl vstoupit k jezuitům. Zemřel však na následky zranění dřív, než to mohl udělat.
Dědictví pak přešlo na bratrova syna Jana Zikmunda z Thun-Hohensteinu (1594-1646), který se zasloužil o rozšíření rodu devatenácti dětmi, jež mu povily tři manželky. Někteří ze synů se dali na církevní dráhu, jiní budovali vojenskou kariéru.
Syn Michael Oswald do Klášterce přivedl barokního sochaře Jana Brokoffa, který zde vyzdobil zámecký park a náměstí a také tu předával zkušenosti svým synům, především Ferdinandu Maxmiliánu Brokoffovi. Ten je autorem řady soch na Karlově mostě.
Z třetího manželství se Janu Zikmundovi narodil syn Maxmilián (1638-1701), který dál zveleboval rodové panství. Děčín pod jeho vlivem vzkvétal, v okolí vznikaly nové vesnice, narůstal počet obyvatel. Maxmilián zrekonstruoval a rozšířil zámek. Vybudoval k němu důstojnou přístupovou cestu zvanou Dlouhá jízda a obklopil ho barokními zahradami s umělým vodopádem. Nechal postavit nový špitál a kostel Povýšení sv. Kříže. Významnou stopu zanechal také v Praze, kde díky němu vyrostla honosná rezidence – Thunovský palác, ve kterém dnes sídlí Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Byl i známým sběratelem umění. Diplomat, tajný rada a rytíř Řádu Zlatého rouna se dožil 62 let, během nichž se třemi manželkami zplodil sedmnáct dětí.
Slované a Královédvorský rukopis
Dalším výrazným členem rodu byl Josef Matyáš Thun (1794-1868). Měl být vojákem, už v patnácti letech vstoupil do císařské armády a následně se zapojil do bojů v napoleonských válkách. Poté se ale vrátil do Čech a našel si klidnější zájmy, zejména vědu a českou kulturu. Působil ve vlasteneckých spolcích, studoval češtinu a překládal česká díla do němčiny, třeba Královédvorský rukopis, pověstný historický falzifikát, který měl podpořit činnost českých obrozenců. To Josefu Matyášovi vyneslo členství v Královské české společnosti nauk.
Postavil se do čela stavovské opozice, svůj palác otevřel odpůrcům vídeňského centralismu, v revolučním roce 1848 se přidal k Národnímu výboru a stal se předsedou přípravného výboru Slovanského sjezdu, který měl sjednotit všechny Slovany v monarchii. Jeho politické ambice překazila nemoc, upustil od nich ale i kvůli radikalizaci politických sil. Poddaní na něj vzpomínali s vděkem, všem pomáhal a svůj majetek spravoval poctivě a zodpovědně.
Vzdělávání podnikavost i pletky s herečkami
Vstřícností k lidem, uvážlivým hospodařením a rozvojem společnosti se ostatně proslavili i další Thunové. František Antonín I. (1786-1873) například ještě před zrušením roboty, které v Rakouském císařství začalo platit 7. září 1848, na svém panství umožňoval poddaným, aby se z roboty vykoupili. Založil penzijní ústav a podporoval vzdělání nadaných mužů. Stavěl cesty a továrny, založil mlýn, cukrovar i pivovar a likérku. Měl zájem na tom, aby jeho hospodářství prosperovalo a aby se v něm lidem dobře žilo.
Přečtěte si také: Pravost staročeských rukopisů je záhadou už 200 let. StB s bádáním manipulovala
Samozřejmě ne všichni členové rodu jsou úplně vzorní, třeba František Antonín (1847-1916), toho jména třetí, se dostal do řečí kvůli svým mimomanželským aférkám s umělkyněmi z Národního divadla, mj. s problematickou herečkou Marií Pospíšilovou, kterou bránil v jejím sporu s ředitelem divadla, jenž si prosazoval do rolí své milenky. Jako vlivný politik se snažil o urovnání národnostních sporů mezi Němci a Čechy, to se mu ale nepovedlo. Má ale jiné zásluhy. V Brně založil dnešní Vysoké učení technické, na rodovém zámku v Děčíně rozšířil sbírku umění a zavedl zde elektřinu a splachovací záchody. Pro upřesnění, pohybujeme se na konci 19. století.
Konec monarchie i šlechty
Nejznámější počin Thunů s dopadem na český průmysl a řemeslo se datuje k jejich předkovi Františku Josefovi (1734-1801), který si do Čech pozval německého lesmistra Johanna Nikolause Webera. Ten se po skončení služby u hraběte v roce 1794 rozhodl založit porcelánku. František Josef poskytl materiál – hlínu podobnou kaolinu, která se nacházela na kláštereckém panství – a prostor pro první pec na porcelán, v niž se proměnila grotta v zámeckém parku v Klášterci nad Ohří. Porcelán Thun se vyvážel do celého světa, nicméně porcelánka, stejně jako další nemovitosti, byla Thunům v roce 1945 zkonfiskována. Původní výrobní komplex už nestojí, v roce 1967 se otevřela nově postavená fabrika a porcelán se v Klášterci vyrábí dál.
Mohlo by vás také zajímat: Hrabě Kinský: Zámek nám postavil geniální architekt Santini, který zemřel před 300 lety
V souvislosti s dějinami 20. století se ještě vraťme do Thunovského paláce. Dne 14. listopadu 1918 tu Karel Kramář ohlásil konec Habsburské monarchie v českých zemích a současně zde byl prvním českým prezidentem zvolen T. G. Masaryk. První zákon, který nově ustanovené Národní shromáždění republiky Československé ve velkolepém jednacím sále Thunovského paláce přijalo, u nás paradoxně zrušil šlechtické řády a tituly.
Zdroj: Thunové v Klášterci nad Ohří, Historická šlechta
Video, které jste mohli minout: Pravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského zkoumala i StB. Cenné dokumenty poškodila
Alena Gurin Stará
redaktorka FTV Prima, COOL & ZOOM
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
