Původ Boženy Němcové: Slavná česká spisovatelka může být ztracená šlechtična

Božena Němcová, jedna z našich nejslavnějších spisovatelek, se pohybovala na pomezí romantismu a realismu a vedle obrovského uměleckého přínosu se také stala přední emancipační silou kolem poloviny 19. století. Její nejvýraznější díla jako Babička nebo Divá Bára patří společně s množstvím pohádek ke zlatému fondu naší literatury, ovšem stejnou míru zájmu jako samotná tvorba budil i její soukromý život, zahrnující množství paradoxů. Na jedné straně totiž máme Němcovou zaškatulkovanou jako téměř svatou ženu, oplývající množstvím ctností a mravností; zároveň se však o ní hovoří jako o nespoutané autorce, která neváhala jít si za svým.

Nejasnosti od narození

Jednou z mnoha záhad kolem jejího krátkého života je už samotný původ, kolem něhož panuje řada fantaskních teorií. Narodila se totiž jako Barbora Novotná, dle vídeňské matriky byla nemanželskou dcerou Terezie Novotné. Přesný den narození není jasný, každopádně však byla dívenka 4. února pokřtěna, a tak se zrovna toto datum vžilo jako termín narození. Během následujících měsíců se Novotná vdala za kočího Johanna Pankela, který malou Barborku přijal za vlastní, a tak došlo k jejímu přejmenování na Barbora Panklová.

V též době se nezvykle zformovaná rodina také přestěhovala na panství vévodkyně Kateřiny Zaháňské ve východočeských Ratibořicích. Po vyučení se dívka roku 1837 vdala za finančního úředníka Josefa Němce. Přestože manželství nebylo příliš šťastné, Němcovy obrozenecké touhy umožnily jeho manželce kontakt s mnoha tehdejšími buditeli. Setkávání s umělci ji také přivedlo k prvním uměleckým krůčkům, a to přestože se vinou neustálých změn manželovy pracovní pozice musela rodina stěhovat; ano, tehdy se už jednalo o rodinu, neboť se v průběhu prvních pěti let manželství narodily hned tři děti.

Božena, nebo Barbora?

V revolučním roce 1848 byl Němec obviněn ze spiknutí proti rakouskému císařství a v letech 1850–1856 nemohl pobývat v Čechách. Tou dobou Němcová žila s dětmi převážně v Praze. Tuto dobu charakterizovaly jednak literární snahy (včetně sepsání jejích nejznámějších děl), ale také chudoba a romantické avantýry s rozličnými muži. Kvůli svým spisovatelským a vlasteneckým aktivitám si také říkala Božena, přestože její občanské jméno znělo stále Barbora. Alespoň tato záhada týkající se jmen a identity tajemné ženy je dnes jasná.

Po manželově návratu do Prahy pokračovala italská domácnost, hlavní spory se vedly o budoucnost dětí. Roku 1861 Němcová od manžela definitivně odešla, jenže vinou vleklých zdravotních problémů brzy poté zemřela. Jejím posledním dnem byl 21. leden 1862, pohřbena je dnes na pražském Vyšehradě.

Tajemný původ

Pokud se však vrátíme k prvním rokům autorčina života, zjistíme, že kolem něj panuje opravdu velké množství otazníků. Školní matriky z východních Čech totiž nejčastěji zmiňovaný rok 1820 zpochybňují a spíše se přiklánějí k narození v letech 1817 nebo 1818. Navíc existuje i kontroverzní možnost, že by Němcová snad byla šlechtického původu – konkrétně dcerou Dorothey von Bironové, nejmladší sestry vévodkyně Zaháňské. Ta totiž v roce 1816 pravděpodobně porodila nemanželské dítě, jehož existenci se šlechtická rodina snažila zatajit, a tak mazala veškeré zjistitelné stopy. Hlavním zdrojem těchto spekulací se vedle oficiálních záznamů (vedených s kolísavou kvalitou a důvěryhodností) stala také korespondence samotné Němcové, v níž není o nesrovnalosti a různé možnosti výkladu reálií jejího života nouze.

Před pár lety se také objevila snaha zjistit více ze vzorků DNA, které se nacházely v Muzeu Boženy Němcové v České Skalici. Pomocí srovnávání s prameny vlasů Boženina syna Hynka se podařilo dokázat, že skutečně máme k dispozici DNA slavné spisovatelky. Zatím se však neví, zdali právě toto bude nezpochybnitelný důkaz o jejím původu. Můžeme však říci, že Božena Němcová bez ohledu na svůj původ prožila velmi barevný a náročný život, na svou dobu skutečně neobvyklý. A zásadní místo v tuzemském spisovatelském kánonu jí rozhodně nikdo neupře.