Japonští samurajové před egyptskou Sfingou? Unikátní fotografie bojovníků dodnes fascinuje

Zrnitá fotografie z roku 1864 zachycuje skupinu japonských samurajů stojících před Velkou sfingou v egyptské Gíze. Tento podivný snímek vám může solidně zamotat hlavu. Tradiční japonské oblečení, starobylá egyptská památka a evropský fotoaparát už na první pohled nejdou příliš dohromady, ale jakkoliv je tato kombinace nečekaná, více než 150 let stará fotografie poukazuje na klíčový okamžik v dějinách Japonska a globalizovaného světa.

Mohlo by vás zajímat: Kdo je lepší v boji s katanou – robot, nebo samuraj? Souboj zaznamenaný ve videu zná vítěze

Na snímku je zachycena skupina druhé japonské výpravy velvyslanců do Evropy, a to během tzv. mise Ikeda. Na příkaz šógunátu Tokugawa a vojenským diktátorům, kteří tehdy vládli dílčím částem feudálního Japonska, byl vyslán ve zmíněném roce velvyslanec Nagaoki Ikeda se snahou vyřešit palčivý spor o přístav Jokohama. Spolu s 27letým mladíkem byla na cestě delegace 36 mužů, jak můžeme vidět na snímcích mužů pořízených v Paříži. Mnozí z nich byli vyzbrojeni dvěma meči, což je čest, která byla vyhrazena samurajům, tedy vzdělané třídě japonských bojovníků, kteří v té době disponovali značnou politickou mocí.

Members of the Ikeda Nagaoki's Japanese Mission to Europe in front of the Sphinx, Egypt, by Antonio Beato, 1864.

The mission was sent following the 1863 "Order to expel barbarians" issued by Emperor Kōmei pic.twitter.com/vNZQcofDr3

— Marc (@History1History) September 5, 2022

Druhá polovina 19. století byla obdobím, kdy se Japonsko ocitlo na existenční křižovatce. Evropští kolonizátoři ovládli obrovské oblasti Asie, ale i Afriky a Ameriky. Aby je Japonsko udrželo na uzdě, uplatňovalo od 17. století přísnou izolacionistickou politiku zvanou sakoku, která se snažila odříznout ostrov od cizinců ve snaze zachovat svou kulturu. V rámci této politiky bylo zakázáno křesťanství a obchodovalo se pouze s Číňany a Nizozemci. Hrdý japonský ostrov dokázal zůstat relativně nedotčený neúprosnou silou kolonialismu, ale bylo stále jasnější, že změna klepe na dveře.

Uzavřené Japonsko

Kolem roku 1853 připlul k břehům Jokohamy americký komodor Matthew Perry s flotilou amerických válečných lodí a požadoval, aby Japonsko otevřelo své přístavy pro mezinárodní obchod. Japonci neochotně souhlasili a pobřežní osada Jokohama se rychle stala centrem zahraničního obchodu. Japonsko však bylo znepokojeno rostoucím vlivem cizinců na svou zemi a protizahraniční nálady se rozhořely a v roce 1863 císař Kōmei prosadil edikt: „Ctěte císaře, vyžeňte barbary.“ V rámci snahy o znovuzískání kontroly dostal Ikeda příkaz odcestovat do Francie a požadovat odebrání statutu otevřeného přístavu městu Jokohama. Na palubě francouzské válečné lodi se Ikeda a jeho posádka vydali na cestu a zastavili se v Šanghaji, Indii a Káhiře.

Při zastávce v Egyptě si udělali čas na návštěvu Velkých pyramid v Gíze. Právě zde, u úpatí Sfingy, se delegace nechala zvěčnit fotografem Antoniem Beatem. Po cestě vlakem přes Egypt se výprava vydala na plavbu přes Středozemní moře a nakonec dorazila do Francie. Ikeda se setkal s Francouzi, ale jejich požadavky na uzavření přístavu Jokohama byly jednoznačně odmítnuty a mise ztroskotala. Japonsko bylo nakonec nuceno se vzdát a ustoupit. V roce 1868 Japonci zahájili období Meidži a po svržení šógunátu Tokugawy se ostrov otevřel západní civilizaci a nastartoval rychlou modernizaci, industrializaci a urbanizaci. Uprostřed intenzivních společenských změn Japonsko neztratilo svou identitu. Japonsko, které stále dbalo na své tradice a kulturu, se stalo císařskou velmocí, která začala soupeřit se Západem.

Zdroj: IFL Science