Pirátský poklad v hodnotě 21 miliard se hledá už stovky let. Jeho dramatický příběh končí na Kokosovém ostrově

Francouzský císař Napoleon Bonaparte vedl války po celé Evropě. Jeho invaze na Pyrenejský poloostrov v roce 1807 zasadila španělské monarchii drtivou ránu. Zprávy o porážce a úpadku Španělska se dostaly až k obyvatelům kolonií v Jižní Americe. Nespokojenost kreolů, potomků španělských přistěhovalců, kteří se narodili už v Americe, sílila. Cítili se být koloniálními úřady ignorovaní a omezovaní.

Záhady a konspirace

Jak to ve skutečnosti bylo s Fontánou mládí? Piráti z Karibiku se inspirovali slavným příběhem z 16. století

Drahé kameny a zlatá socha Panny Marie

V roce 1820 se argentinský revolucionář José de San Martín postavil do čela hnutí za osvobození Peru. Když se španělský místokrál Limy dozvěděl, že se k městu blíží San Martín, propadl panice a rozhodl se poslat cennosti do bezpečí. Podle dokumentu, který je uložen v muzeu ve venezuelském Caracasu, náklad lodi zahrnoval jednu truhlici s oltářními ozdobami s drahokamy v počtu až 1244 kusů; jednu truhlici se dvěma zlatými relikviářovými nádobami s 624 topazy, karneoly a smaragdy a 12 diamanty; jednu truhlici se třemi relikviářovými nádobami z litého kovu s 860 rubíny a 19 diamanty; jednu truhlici se 4000 dublony, 124 meči, 5000 korunami z mexického zlata, 64 dýkami, 120 ramenními popruhy a 28 kulatými štíty; jednu truhlici s osmi schránkami z cedrového dřeva a stříbra s 3840 broušenými kameny a 4265 neopracovanými kameny; sedm truhlic s 22 zlatými a stříbrnými svícny a jednu dvoumetrovou sochu Panny Marie s Ježíškem ze zlata, ozdobenou 1684 drahými kameny.

V přepočtu na dnešní poměry by to dávalo dohromady asi jednu miliardu dolarů (cca 21 miliard korun).

Zajímavosti

Poklad v hodnotě 350 miliard korun. Z nejcennějšího vraku byly vyzvednuty první artefakty, podívejte se na fotky

Muži přes palubu

Místokrál chtěl, aby lodi velel někdo bez vazeb na revolucionáře, proto najal anglického kapitána lodi Mary Dear Williama Thompsona. Pro jistotu poslal na cestu taky svoje vojáky a katolické kněží, aby vzácnou zásilku ohlídali. A přestože dostal Thompson dobře zaplaceno, místokrále zradil. Dle legendy se zeptal posádky: „Pánové, můžeme pracovat, jak se nám zlíbí, po zbytek života, ale nikdy si my všichni dohromady nevyděláme takové bohatství, jaké je v jedné z těch velkých beden. Muži, kteří si nás najali, abychom jim tenhle náklad odvezli, jsou zloději. Všechno to zlato ukradli. Pojďme jim ho vzít a dobře ho využijme! Jaká je vůle posádky?“ Můžete hádat, co na to jeho muži odpověděli. Hodili místokrálovy vojáky a kněží přes palubu a změnili směr na Kokosový ostrov.

Jurský park

Když psal Michael Crichton sci-fi román Jurský park, který pak v roce 1993 fantasticky zfilmoval Steven Spielberg, inspiroval se při vymýšlení kostarického parku s dinosaury právě Kokosovým ostrovem. Vulkanický ostrůvek zhruba 550 km jihovýchodně od Kostariky není trvale obydlený. Říká se mu Ostrov pokladů a je to rozhodně zaslouženě. Jeho terén je členitý, vody kolem rozbouřené. Ideální místo pro piráty, kteří si ho oblíbili. Už v roce 1818 tu prý zakopal zlato uloupené Španělům pirát Benito Bonito, skrýš pro nakradené zlato tu našel i britský kapitán Bennett Grahame, který vyměnil službu u královského námořnictva za kariéru piráta.

Historie

Nejprohnilejší město světa nezničily pirátské války. Skutečná příčina zkázy byla mnohem horší

Hledači pokladů

Ale zpět za Thompsonem. Poklad bezpečně ukryl na ostrově, španělská loď mu však byla v patách a brzy ho dopadla. Posádku čekala oprátka. Jen kapitán a první důstojník James Forbes zůstali naživu pod podmínkou, že prozradí místo úkrytu. Oběma se však podařilo uprchnout. Forbes se dostal do Kalifornie a zápisky o pokladu pak předal svému synovi, ten ale na ostrově hledal marně. Thompson zamířil do Kanady a po letech se svěřil námořníkovi Johnu Keatingovi. Sám už se na Kokosový ostrov nikdy nedostal. Keating tam hledal podle Thompsonových instrukcí, našel ovšem jen pár mincí a zlatých šperků.

Němec August Gissler si umanul, že najde zlatou sochu Madonny z Limy a poklad Benita Bonita k tomu, a v roce 1889 se na Kokosový ostrov přestěhoval. Od kostarické vlády získal titul guvernéra a právo založit zde německou kolonii. Jenže se neosvědčil ani jako vůdce, ani jako hledač pokladů. Vykopal pod zemí řadu tunelů, ale na nic vzácného nenarazil. Po devíti neúspěšných letech ostrov opustil.

Přečtěte si také: Nový ostrov přinesl nečekané formy života. Záhadu však nikdo nevyřeší

Ve Forbesově rodině se zvěsti o pokladu předávaly dál a ve 20. století James Forbes IV. uspořádal pět expedic na Kokosový ostrov. Přestože s sebou měl početný tým, nenašel nic víc než cáry hadrů, které snad mohly být zbytky z plachet lodi Mary Dear.

Poklad se pokoušeli najít americký státník Franklin Roosevelt i gangster Bugsy Siegel. Ostrov prohledávaly stovky výprav. Všichni ale odjížděli s prázdnýma rukama.

Záhady a konspirace

Záhada, která se nekoná. Tajuplný ostrov z Vetřelců dávnověku má logické vysvětlení

Vstup zakázán

Pověst ostrova se tak rozšířila, že kostarická vláda musela v roce 1994 úplně zakázat nájezdy senzacechtivých turistů. Kvůli ochraně zdejšího ekosystému sem smí jen zhruba 1000 lidí ročně.

Jednomu dobrodruhovi ale pátrání povolila. Shaun Whitehead je nadšený badatel, inženýr, archeolog i průzkumník vesmíru. V roce 2012 mohl podniknout desetidenní misi na Kokosový ostrov. Měla ho doprovázet televize, ale než si vyřídila vše potřebné, Whiteheadovo povolení propadlo a další už mu kostarická vláda dát nechtěla. Vadilo jí totiž, že se z jeho expedice v médiích dělá moc velký cirkus kvůli hledání pokladu, Whitehead měl přitom zároveň podniknout seriózní archeologický a geologický průzkum.

Byla báchorka o pokladu na Kokosovém ostrově jen zábavnou historkou či falešnou stopou, která měla zmást úřady a lupiče, nebo tu dvoumetrová zlatá Panna Marie pořád čeká, až ji někdo objeví? Kdo ví. Nejspíš se to už nikdy nedozvíme.

Zdroj: Forbes, Explorers web