Největší válečný masakr novověku stál život 80 000 mužů. Francouzi a Rusové se hromadně pozabíjeli děly

Ruské války (1) - Borodino.mp4

Bitvu u Borodina 7. září 1812 Napoleon vyhrál, totéž ovšem tvrdili i Rusové. V jediném střetu přišla francouzská Velká armáda o více než 30 000 mužů, zatímco ruské síly se ztenčily o 40 000 vojáků, další pak zemřeli v následujících dnech. Cesta ke 110 kilometrů vzdálené Moskvě byla volná.

Napoleonova Velká armáda vpadla do Ruska 24. června 1812 s cílem dobýt Moskvu. Ruské síly se ale přímému střetu vyhýbaly, místo toho použily osvědčenou taktiku spálené země, kdy při ústupu na východ ničily na rozsáhlých plochách vnitřního Ruska veškerou úrodu a použitelné zásoby. Napoleonova armáda se tak prakticky bez boje v důsledku nemocí, podvýživy, drobných šarvátek a nutnosti zanechávat v dobytých městech posádky neustále ztenčovala. K Borodinu tak 7. září 1812 dorazilo z původních takřka 450 000 mužů jen kolem 130 000 francouzských, německých a polských vojáků.

Přečtěte si také: Napoleonova nejslavnější bitva pod lupou: Jeho brilantní strategie vedla k nevídanému triumfu

Bitva dělostřelců

Proti nim mohl vrchní velitel ruské armády kníže Michail Kutuzov postavit 155 000 mužů včetně 10 000 kozáků opírajících se na několika místech o opevnění vyztužená dělostřeleckými bateriemi. Právě ty měly sehrát v nadcházející bitvě klíčovou roli. Napoleon přitáhnul k Borodinu s 587 děly, Rusové jich měli 337. Ruští dělostřelci dostali rozkaz pálit až z bezprostřední blízkosti s tím, že škody způsobené kartáčovou palbou vyvažovaly případnou ztrátu baterie. Francouzi zase svá děla přesně zaměřovali na značnou dálku a způsobovali ruským jednotkám děsivé škody.

„Bitva u Borodina byla krvavá jatka považovaná za nejkrutější známý masakr ve válečných bitvách až do prvního dne bitvy na Sommě v roce 1916,“ říká v dokumentu Ruské války vysílaném na Prima ZOOM britský historik a spisovatel Simon Sebag Montefiore. „Byla to nejbrutálnější patová situace, kdy se během jednodenní bitvy a v těsné blízkosti rozstřílely na kousky jednotky obou armád,“ doplnil Montefiore.

Bitva začala už v 06:00 a kolem 4. hodiny odpoledne se po vlnách francouzských útoků začala ruská obrana drolit. Opevnění byla většinou dobyta a děla ztracena, byť za cenu děsivých ztrát v řadách Napoleonovy armády. Kutuzov nařídil ruské imperiální gardě, aby útokem kryla ústup hlavních sil, což gardisté beze zbytku splnili a jejich sevřené šiky se na dvě hodiny staly vítanou potravou pro francouzská děla.

Otřesené armády

Následujícího dne se Rusové ve dvou kolonách začali stahovat směrem k Moskvě, Napoleonovy jednotky ale byly tak otřesené, že je nedokázaly pronásledovat. Kutuzov ztratil 52 000 zabitých, zraněných nebo pohřešovaných vojáků, ale i přes značné ztráty zachránil jádro svých sil. V bitvě vedle desítek zabitých a zraněných šlechticů a generálů utrpěl zranění i oblíbený velitel pěchoty, horkokrevný princ gruzínského původu Pjotr Ivanovič Bagration, který 24. září zemřel.

Ani Napoleonovy ztráty nebyly malé. Přišel o 34 000 mrtvých a raněných mužů, z nichž mnozí umírali na svá zranění, nemoci nebo hladem ještě mnoho dní po bitvě. Zraněno nebo zabito bylo i 49 generálů. Utrpět zranění v boji u Borodina se přitom vzhledem k absenci zdravotnické péče, nedostatku potravin a blížící se zimě rovnalo rozsudku smrti.

Přečtěte si také: Bitva bitev, krev po kolena. Napoleon do smrti vzpomínal na moravský zázrak

Napoleonovy jednotky bez dalšího boje vstoupily do Moskvy 14. září 1812, večer téhož dne ale celé město pohltily plameny. Zapálením vlastního sídelního města dotáhli Rusové taktiku spálené země do absurdního konce. Po pěti týdnech marného čekání na ruskou kapitulaci se Napoleon vydal na zpáteční pochod. Řeku Němen ale z původní téměř půlmilionové armády překročilo zpět jen necelých 70 000 mužů, z toho bylo nejvýše 10 000 bojeschopných.

Zdroj: Encyclopedia Britannica, Real Time History

Švédské tažení bylo katastrofou, kolosální bitva s Rusy se zvrhla v masakr:

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora