Konečně víme, kdy došlo k prvnímu sexu člověka s neandertálcem

Neandrtálec s kyjem Zdroj: Thinkstock

Vědci rozluštili genom člověka, jenž žil před 45 000 lety...

Vědcům se podařilo rozluštit genom člověka, který žil před 45 000 lety. Informoval o tom list The Washington Post s odvoláním na studii zveřejněnou v nejnovějším vydání časopisu Nature. Je to vůbec nejstarší lidský genetický kód, který byl kdy dešifrován.

Doposud nejstarší dekódovaný lidský genom byl o více než 20 000 mladší. Vzorky, s nimiž výzkumníci pracovali, pocházejí ze stehenní kosti muže, který žil před 45 000 lety v oblasti Sibiře, nedaleko dnešní osady Usť-Išim. Jedná se o nejstaršího člověka moderního typu, jehož pozůstatky se dochovaly mimo Afriku a Blízký východ.

"Stehenní kost dotyčného muže poskytla množství genetických informací srovnatelných s tím, co víme o současných lidech," uvedla Janet Kelsoová z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku. "Nyní máme představu o příbuznosti lidí žijících před 45 000 lety a lidí současných," dodala.

Kdo se s kým pářil?

Kelsoová se svými kolegy mimo jiné porovnávala, kolik procent DNA neandertálců obsahuje genom muže žijícího před 45 000 lety u Usť-Išimu a genom současných lidí, aby dokázala přesněji určit, kdy se naši přímí předkové a neandertálci zkřížili.

Homo sapiens neanderthalensis žil v Evropě a v západních oblastech Asie asi před 300 000 lety až do svého vymizení na Iberském poloostrově před 28 000 lety. Člověk moderního typu pochází podle dnes nejpřijímanějších teorií z Afriky, kde vznikl před necelými 200 000 lety, a posléze se přemístil i do Evropy. Odhady doby křížení byly doposud velmi vágní, uvádělo se období před 37 000 až 86 000 lety.

Odborníci z lipského ústavu zjistili, že procento genetické informace neandertálského původu u dnešních lidí a člověka od Usť-Išimu je prakticky stejné. To podle expertů naznačuje, že ke křížení došlo předtím, než žil člověk, jemuž patřily zkoumané pozůstatky. Vzhledem k tomu, že se ale usť-išimský člověk narodil podstatně blíž době genetického prolínání, mohli Kelsoová a její kolegové vyčíst z jeho DNA přesnější časový rámec. Lidé moderního typu a neandertálci se podle nich zkřížili 7000 až 13 000 let před tím, než se objevil člověk od Usť-Išimu, tedy před 50 000 až 60 000 roky.

Sibiř jako kolébka civilizace?

Možná nejzajímavější na celé studii je ale lokalita, kde byly pozůstatky dotyčného muže odhaleny. Kelsoová připomněla, že již dříve byly v této sibiřské oblasti nalezeny nástroje z období, kdy žil muž od Usť-Išimu a které jsou podle všeho lidským výtvorem – toto je ale zřejmě první přímý důkaz toho, že zdejší oblast před 45 000 lety obývali moderní lidé.

ČTK

SEX S NEANDERTÁLCI JE PRO NÁS VELKÉ TÉMA: