V osmi hrobech se našly kostry 25 lidí. Byli mezi nimi muži ubodaní k smrti, děti i těhotná žena

Elisenda z Montcada byla čtvrtou a poslední manželkou Jakuba II., krále Aragonu a Valencie. Brali se pouhý měsíc po smrti jeho předchozí ženy a Elisenda se sňatkem stala nejen královnou, ale také nevlastní matkou jeho deseti dětí. Jí bylo 30 a jemu okolo 55 let a už na tom zdravotně nebyl nejlépe. Přála si založit klášter klarisek v Pedralbes a král jejímu přání vyhověl. Stavba začala v roce 1326 a rok nato Elisenda ovdověla. Nechala si u kláštera vybudovat malý palác a strávila zde ještě bezmála čtyři desítky let, během nichž se zapojovala do chodu instituce. Zemřela v roce 1364 a většinu svého majetku odkázala klášteru.

Zajímavosti

Záhada hrobu, v němž se objímají dvě ženské kostry, nedá polským archeologům spát

Kam zmizela abatyše?

Archeologové z Kulturního institutu v Barceloně se chtěli dozvědět víc o životě královny a žen v klášteře, po otevření hrobů ale měli víc otázek než předtím. Královnina hrobka z mramoru ukrývala dřevěnou rakev, v níž byla pohřbená královna v prostých šatech. V hrobce se našly zlatem vyšívané hedvábné textilie a aromatické byliny rozmarýn a myrta. Předběžné výsledky analýzy kostí určily její stáří na zhruba 70 let, což odpovídá historickým datům. Kosti vykazovaly známky osteoartrózy – chronického onemocnění kloubů, které nejspíš královně způsobovalo velké bolesti. Vědci zjistili, že Elisenda měřila asi 163 cm a byla tedy na svoji dobu relativně vysoká.

V dalších sedmi hrobech, kde měly být pochovány mimo jiné první dvě abatyše kláštera, odpočívalo dohromady 24 lidí. Někteří měli sarkofágy, jiní byli zabalení do látek. Hrob první abatyše Sobirany Olzet obsahoval ostatky, které odpovídaly poznatkům o její osobě. Nečekané bylo ale zjištění, že měla tvář poraněnou nožem. Ke zranění došlo krátce před smrtí nebo při ní, detaily ale budou vědci znát až po podrobnějším zkoumání.

Přečtěte si také: Tajná hrobka Kleopatry je po novém nálezu na dosah. Půjde o jeden z největších objevů 21. století?

Tělo druhé abatyše chybělo. Jmenovala se Francesca Saportella a byla to neteř Elisendy. V její hrobce byly kosterní pozůstatky devíti osob, patrně z různých období. Jedna kostra patřila ženě, jež zemřela přibližně v polovině svého těhotenství. Byli zde pohřbení i čtyři muži, jejichž lebky nesly stopy po bodných zraněních. Dle archeologů je mohly způsobit zbraně, jaké se používaly během války na Pyrenejském poloostrově na počátku 19. století.

Historie

Záhada megalitických hrobek vyřešena. Proč se před 5 000 lety náhle přestaly stavět?

Mrtvé děti

Jedna z hrobek měla patřit rytíři Artauovi de Foces, v ní však ležely kosti pěti zcela jiných lidí – dvou mladých žen a tří kojenců. Jedna z ženských lebek se zachovala i s dlouhými vlasy sepnutými v culíku. Žádná z kostí nenáležela dospělému muži. Rytíř byl dvakrát ženatý, kostry ovšem nemohly patřit jeho manželkám, protože obě zemřely ve vysokém věku.

Kdo všichni ti lidé byli a jak došlo k tomu, že se po smrti sešli na jednom místě? Na tyto odpovědi si ještě musíme počkat. Badatelé odebrali vzorky DNA a pustili se do detailního zkoumání kostí, aby zjistili příčiny úmrtí nebožtíků, jejich zdravotní problémy a také genetické vazby. Podrobnější zprávu plánují zveřejnit v příštím roce.

Zdroj: Smithsonian Mag, Live Science

Video, které jste mohli minout: Tekutý poklad z Bečova: Víno za 100 milionů leželo pod zemí