12. března 2024 10:23

Haiti vzniklo na kostech tisíců zmasakrovaných bělochů, prapor násilí dnes drží gangy

CNN uprostřed nepokojů ve zhrouceném Haiti

Mohl by být rájem na Zemi, ale spíš připomíná peklo. Stát Haiti leží v západní části Hispanioly, druhého největšího ostrova Karibiku, a zatímco jej stíhá jedna politická i přírodní pohroma za druhou, sousední Dominikánskou republikou proudí davy turistů užívajících si tropického ráje.

Násilnosti vyvolané zločineckými gangy v březnu 2024 ještě více zmenšily šanci na to, že 11,5 milionu obyvatel Haiti čeká lepší perspektiva. Násilí přitom stálo již u zrodu samostatného Haiti už na přelomu 18. a 19. století, kdy celý ostrov zasáhlo obří povstání černochů a mulatů. Na západní polovině ostrova byl nakonec 1. ledna 1804 vyhlášen stát Haiti, po Spojených státech amerických teprve druhá nezávislá entita v Americe.

Mohlo by vás zajímat: Nekonečné znásilňování, hromadné sekání rukou a dětští vojáci. Krutá válka v Sierra Leone měla desítky tisíc obětí

Moci se chopil černošský vůdce a bývalý otrok Jean-Jacques Dessalines, který se prohlásil císařem a vládl jako Jakub I. Haitský. Už 22. února roku 1804 vydal císař dekret, v němž nařídil vyvraždění všech bělochů na ostrově. Až na výjimky (lékaři, kněží, polští dezertéři z francouzské armády, němečtí osadníci) bylo bílé obyvatelstvo během dvou měsíců vyvražděno, a to včetně žen a dětí. Celkem bylo zmasakrováno odhadem 3000–5000 obyvatel, a to i těch, kteří s černochy sympatizovali. Sám Dessalines byl o dva roky později zavražděn.

Pád režimu diktátora Duvaliera

Cesty Haiti a Dominikánské republiky se poté rozešly, v první polovině 20. století (1915-1934) zemi okupovaly USA. Diktaturu na Haiti nastolil v roce 1957 François Duvalier, kvůli své původní lékařské kvalifikaci zvaný Papa Doc. Po jeho smrti v roce 1971 převzal otěže vlády jeho syn Jean-Claude, známý pod přezdívkou Baby Doc. Za vlády otce a syna Duvalierů bylo zavražděno či beze stopy zmizelo až 50 000 lidí a milion a půl Haiťanů emigrovalo.

V roce 1986 Jean-Claude Duvalier uprchl z Haiti do Francie. Ke všeobecnému překvapení se v lednu 2011 z exilu do rodné země vrátil a posléze byl postaven před soud, aby se zodpovídal z korupce a krutého vládnutí, včetně vražd, mučení a věznění tisíců lidí. Před soud se Duvalier po mnoha odkladech poprvé dostavil v roce 2013. Označil se za nevinného a žádný proces se nakonec nekonal. Zemřel v říjnu 2014 ve věku 63 let na infarkt.

Nedokončené mandáty prezidenta Aristida

Někdejší římskokatolický kněz Jean-Bertrand Aristide byl v prosinci 1990 prvním demokraticky zvoleným haitským prezidentem od vyhlášení nezávislosti země v roce 1804. V září 1991 ho ale svrhl vojenský převrat a na Haiti se vrátil v roce 1994 po třech letech strávených v exilu, přičemž v návratu mu pomohla Spojenými státy vedená intervence. V roce 1996 jej v prezidentské funkci nahradil jeho stoupenec René Préval.

Podruhé byl Aristide zvolen do prezidentského úřadu v listopadu 2000, o čtyři roky později ale musel po ozbrojeném povstání a po nátlaku Spojených států a Francie rezignovat. Uchýlil se do Jihoafrické republiky, odkud se na Haiti opět vrátil v roce 2011. Země byla dva roky pod kontrolou OSN, která tam rozmístila své mírové síly. V roce 2006 byl hlavou státu znovu zvolen Préval, který se stal jediným prezidentem, který dokončil dva mandáty.

Zavraždění prezidenta Moïseho

Jovenel Moïse se stal haitským prezidentem v únoru 2017, kdy převzal úřad od prozatímní hlavy státu Jocelerma Priverta. Jeho nástupem do čela karibské republiky skončil volební proces, který začal v říjnu 2015 a ochromil politický život v zemi. Poslední roky Moïseho mandátu doprovázela kritika, že nebyl schopen reagovat na krizi, ve které se Haiti nachází. Opozice vyzvala Moïseho, aby odešel z úřadu kvůli sporům ohledně trvání jeho mandátu. Moïse proto od ledna 2020 vládl pomocí dekretů.

Ještě v únoru 2021 Moïse prohlásil, že unikl pokusu o atentát, nakonec byl 7. července 2021 zastřelen ve své soukromé rezidenci na předměstí haitské metropole Port-au-Prince komandem kolumbijských žoldnéřů.

Smrt prezidenta Moïseho ještě více prohloubila politickou krizi v tomto ostrovním státě, kde tehdy nebyl fungující parlament. Vedení země se po smrti Moïseho ujal v roce 2021 Ariel Henry, který zastával funkci prezidenta i premiéra; také jeho se začátkem roku 2022 pokusili ozbrojenci zabít. Henry slíbil uspořádat prezidentské a parlamentní volby, na které země marně čeká od roku 2016. Část opozice si v lednu 2022 zvolila svého vlastního prozatímního prezidenta Fritze Alphonse Jeana.

Gangy útočí

Proti Henryho vládě se na Haiti konala už řada demonstrací, které v poslední době zesílily. Henry totiž do 7. února 2024 slíbil předat moc nově zvolenému prezidentovi, k čemuž se zavázal v dohodě s politickými stranami, zástupci občanské společnosti a soukromého sektoru z prosince 2022. Nakonec ale jen slíbil, že se podělí o moc s opozicí.

K tomu už ale nedošlo. Haitské gangy začátkem března 2024 začaly přepadat policejní stanice a několik policistů zabily. Vnikly rovněž do dvou největších vězení v zemi, odkud pustily na svobodu asi 4000 vězňů. Na Haiti gangy ovládají zhruba 80 procent Port-au-Prince. Nejznámější je skupina, kterou vede Jimmy Chérizier, přezdívaný Barbecue, který je bývalým policistou a vyzývá k povstáním proti vládě a kritizuje Henryho, jehož obvinil i z podílu na zosnování atentátu na prezidenta Moïseho. Chérizier vyhrožoval „občanskou válkou, která povede ke genocidě“, pokud Henry zůstane u moci.

Mohlo by vás také zajímat: Elitní policista i šéf mocných gangů. Kdo je Jimmy „Barbeque“, který rozpoutal teror na Haiti?

Henry byl v době vzpoury gangů na návštěvě Keni, odkud se však s ohledem na situaci nevrátil a uchýlil se do Portorika. Dominikánská republika mu předtím nedovolila přistát na jejím území. Haitská vláda kvůli nepokojům vyhlásila v metropoli Port-au-Prince a okolí výjimečný stav. Spojené státy Henryho nejprve vyzvaly, aby provedl změny ve vládě. Po dalším tlaku z okolních zemí ale oznámil svou rezignaci.

Zdroj: ČTK, CNN, BBC

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský