12. března 2024 10:23

Haiti vzniklo na kostech tisíců zmasakrovaných bělochů, prapor násilí dnes drží gangy

Mohl by být rájem na Zemi, ale spíš připomíná peklo. Stát Haiti leží v západní části Hispanioly, druhého největšího ostrova Karibiku, a zatímco jej stíhá jedna politická i přírodní pohroma za druhou, sousední Dominikánskou republikou proudí davy turistů užívajících si tropického ráje.

Násilnosti vyvolané zločineckými gangy v březnu 2024 ještě více zmenšily šanci na to, že 11,5 milionu obyvatel Haiti čeká lepší perspektiva. Násilí přitom stálo již u zrodu samostatného Haiti už na přelomu 18. a 19. století, kdy celý ostrov zasáhlo obří povstání černochů a mulatů. Na západní polovině ostrova byl nakonec 1. ledna 1804 vyhlášen stát Haiti, po Spojených státech amerických teprve druhá nezávislá entita v Americe.

Mohlo by vás zajímat: Nekonečné znásilňování, hromadné sekání rukou a dětští vojáci. Krutá válka v Sierra Leone měla desítky tisíc obětí

Moci se chopil černošský vůdce a bývalý otrok Jean-Jacques Dessalines, který se prohlásil císařem a vládl jako Jakub I. Haitský. Už 22. února roku 1804 vydal císař dekret, v němž nařídil vyvraždění všech bělochů na ostrově. Až na výjimky (lékaři, kněží, polští dezertéři z francouzské armády, němečtí osadníci) bylo bílé obyvatelstvo během dvou měsíců vyvražděno, a to včetně žen a dětí. Celkem bylo zmasakrováno odhadem 3000–5000 obyvatel, a to i těch, kteří s černochy sympatizovali. Sám Dessalines byl o dva roky později zavražděn.

Pád režimu diktátora Duvaliera

Cesty Haiti a Dominikánské republiky se poté rozešly, v první polovině 20. století (1915-1934) zemi okupovaly USA. Diktaturu na Haiti nastolil v roce 1957 François Duvalier, kvůli své původní lékařské kvalifikaci zvaný Papa Doc. Po jeho smrti v roce 1971 převzal otěže vlády jeho syn Jean-Claude, známý pod přezdívkou Baby Doc. Za vlády otce a syna Duvalierů bylo zavražděno či beze stopy zmizelo až 50 000 lidí a milion a půl Haiťanů emigrovalo.

V roce 1986 Jean-Claude Duvalier uprchl z Haiti do Francie. Ke všeobecnému překvapení se v lednu 2011 z exilu do rodné země vrátil a posléze byl postaven před soud, aby se zodpovídal z korupce a krutého vládnutí, včetně vražd, mučení a věznění tisíců lidí. Před soud se Duvalier po mnoha odkladech poprvé dostavil v roce 2013. Označil se za nevinného a žádný proces se nakonec nekonal. Zemřel v říjnu 2014 ve věku 63 let na infarkt.

Nedokončené mandáty prezidenta Aristida

Někdejší římskokatolický kněz Jean-Bertrand Aristide byl v prosinci 1990 prvním demokraticky zvoleným haitským prezidentem od vyhlášení nezávislosti země v roce 1804. V září 1991 ho ale svrhl vojenský převrat a na Haiti se vrátil v roce 1994 po třech letech strávených v exilu, přičemž v návratu mu pomohla Spojenými státy vedená intervence. V roce 1996 jej v prezidentské funkci nahradil jeho stoupenec René Préval.

Podruhé byl Aristide zvolen do prezidentského úřadu v listopadu 2000, o čtyři roky později ale musel po ozbrojeném povstání a po nátlaku Spojených států a Francie rezignovat. Uchýlil se do Jihoafrické republiky, odkud se na Haiti opět vrátil v roce 2011. Země byla dva roky pod kontrolou OSN, která tam rozmístila své mírové síly. V roce 2006 byl hlavou státu znovu zvolen Préval, který se stal jediným prezidentem, který dokončil dva mandáty.

Zavraždění prezidenta Moïseho

Jovenel Moïse se stal haitským prezidentem v únoru 2017, kdy převzal úřad od prozatímní hlavy státu Jocelerma Priverta. Jeho nástupem do čela karibské republiky skončil volební proces, který začal v říjnu 2015 a ochromil politický život v zemi. Poslední roky Moïseho mandátu doprovázela kritika, že nebyl schopen reagovat na krizi, ve které se Haiti nachází. Opozice vyzvala Moïseho, aby odešel z úřadu kvůli sporům ohledně trvání jeho mandátu. Moïse proto od ledna 2020 vládl pomocí dekretů.

Ještě v únoru 2021 Moïse prohlásil, že unikl pokusu o atentát, nakonec byl 7. července 2021 zastřelen ve své soukromé rezidenci na předměstí haitské metropole Port-au-Prince komandem kolumbijských žoldnéřů.

Smrt prezidenta Moïseho ještě více prohloubila politickou krizi v tomto ostrovním státě, kde tehdy nebyl fungující parlament. Vedení země se po smrti Moïseho ujal v roce 2021 Ariel Henry, který zastával funkci prezidenta i premiéra; také jeho se začátkem roku 2022 pokusili ozbrojenci zabít. Henry slíbil uspořádat prezidentské a parlamentní volby, na které země marně čeká od roku 2016. Část opozice si v lednu 2022 zvolila svého vlastního prozatímního prezidenta Fritze Alphonse Jeana.

Gangy útočí

Proti Henryho vládě se na Haiti konala už řada demonstrací, které v poslední době zesílily. Henry totiž do 7. února 2024 slíbil předat moc nově zvolenému prezidentovi, k čemuž se zavázal v dohodě s politickými stranami, zástupci občanské společnosti a soukromého sektoru z prosince 2022. Nakonec ale jen slíbil, že se podělí o moc s opozicí.

K tomu už ale nedošlo. Haitské gangy začátkem března 2024 začaly přepadat policejní stanice a několik policistů zabily. Vnikly rovněž do dvou největších vězení v zemi, odkud pustily na svobodu asi 4000 vězňů. Na Haiti gangy ovládají zhruba 80 procent Port-au-Prince. Nejznámější je skupina, kterou vede Jimmy Chérizier, přezdívaný Barbecue, který je bývalým policistou a vyzývá k povstáním proti vládě a kritizuje Henryho, jehož obvinil i z podílu na zosnování atentátu na prezidenta Moïseho. Chérizier vyhrožoval „občanskou válkou, která povede ke genocidě“, pokud Henry zůstane u moci.

Mohlo by vás také zajímat: Elitní policista i šéf mocných gangů. Kdo je Jimmy „Barbeque“, který rozpoutal teror na Haiti?

Henry byl v době vzpoury gangů na návštěvě Keni, odkud se však s ohledem na situaci nevrátil a uchýlil se do Portorika. Dominikánská republika mu předtím nedovolila přistát na jejím území. Haitská vláda kvůli nepokojům vyhlásila v metropoli Port-au-Prince a okolí výjimečný stav. Spojené státy Henryho nejprve vyzvaly, aby provedl změny ve vládě. Po dalším tlaku z okolních zemí ale oznámil svou rezignaci.

Zdroj: ČTK, CNN, BBC

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom