9. ledna 2024 10:05

Expedice Neuron objevila jedno z nejstarších mayských měst

Česko-slovenská archeologická výprava objevila s podporou Nadace Neuron nové město mayské civilizace. Město, které pojmenovala Yax Balam (První Jaguár), se nachází v guatemalské provincii Petén a má téměř 3000letou historii. Nalezení jednoho z nejstarších mayských měst společně se zkoumáním dalších nálezů z této oblasti pomůže odkrýt neobjasněné a rozhodující fáze mayských dějin.

Expedice Neuron Za ztraceným mayským městem vedená do Guatemaly českým průzkumníkem Ladislavem Šilhánem a profesorem Milanem Kováčem z Univerzity Komenského v Bratislavě, identifikovala dosud neznámé mayské osídlení, respektive několik městských center. Vykopávky na místě odkryly, že jde pravděpodobně o nejstarší městské centrum v regionu a současně o největší dosud neobjevené město v archeologicky bohatém severovýchodním Peténu.

Expedičníci už během plánování výpravy používali poznatky nejmodernějších technologií a do svého týmu přizvali archeoložku a výzkumnici Saru Polak, která zkoumá historii v souvislosti s technologiemi umělé inteligence. Právě technologie ve spojení se systematickými archeologickými vykopávkami pak umožnily nálezy zasadit do odpovídajícího časového a kulturního rámce.

„Jsme rádi, že se sázka na moderní technologie vyplatila a že se potvrdilo, že mají své místo i v tak tradičním oboru, jakým jsou terénní výkopové práce. Nalezené památky slibují další pohled na mayskou historii, česko-slovenská výzkumná stopa tak může zanechat mezinárodní odkaz,“ říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka a předsedkyně správní rady Nadace Neuron, která expedici podpořila v rámci grantového programu částkou ve výši 1 milion korun.

Objevy nevyčíslitelné hodnoty popíší vznik i zánik mayské civilizace

Mayové patřili k nejvyspělejším civilizacím, archeologické vykopávky v Guatemale odhalily velké množství objevů, například paláce, sochy, pozůstatky rituálů, astronomické observatoře a spoustu dalších objektů nevyčíslitelné vědecké hodnoty. První práce v terénu odkryly, že město Yax Balam prosperovalo především ve středním a pozdním předklasickém období, tedy v letech 850 př. n. l. až 150 n. l. a přibližně tisíc let bylo centrem regionu.

„Podle vykopávek město patří k nejstarším mayským aglomeracím vůbec. Postupem let docházelo k jeho úpadku i opětovnému rozvoji, od samotného počátku mayských dějin, vzniku království a prvních městských států až po tzv. mayský kolaps, který způsobil zánik civilizace,“ vysvětluje Milan Kováč, vědecký garant Expedice Neuron a vedoucí Centra mezoamerických studií na Univerzitě Komenského v Bratislavě. „Terénním výzkumem jsme zdokumentovali až 7 velkých architektonických čtvrtí města Yax Balam,“ doplňuje Kováč.

Terénní průzkum v Guatemale: symbióza technologií a lidí

Expedice vyrazila do provincie Petén v červenci 2023 a už během své přípravy využila různé formy nejmodernějších technologií. Jako první archeologická výprava v mayské oblasti propojila umělou inteligenci a neuronové sítě při verifikaci digitálních dat z leteckého snímkování LiDAR. Laserová technologie LiDAR proniká pod povrch a dokáže vykreslit charakter povrchu, tedy odhalit stavby, paláce či městské celky. Neuronové sítě následně vyhledávají objekty zájmu přímo pomocí zvolených algoritmů. Terénní vykopávky a archeologický průzkum pak nálezy potvrdí.

„Technologie sice předem umožnily identifikovat město a vydat se na přesně zacílené místo v guatemalské džungli, v místě se ale doteď žádný průzkum neprováděl. Nebylo tak jasné, zda různé shluky budov hluboko v džungli reálně tvoří jednu kompaktní aglomeraci, jaké jsou mezi nimi vztahy a jaká je chronologie a historický význam místa,” objasňuje Ladislav Šilhán, odborník na 3D vizualizace mayských center a vedoucí Expedice Neuron.

Odpovědi na všechny otázky přinesla sedmitýdenní expedice. „Digitálně jsme zdokumentovali hlavní centra objeveného města Yax Balam, které teď postupně vizualizujeme do 3D modelů. Některé části budeme dále zkoumat nebo je představíme veřejnosti pomocí realistické 3D animace. Věrohodně tak přiblížíme život jedné z nejstarších civilizací na světě,” dodává Šilhán.

Výsledky expedice zpracovávají experti na digitalizaci z ČVUT

Expedice Neuron kromě města Yax Balam, kde terénním výzkumem zdokumentovala až 7 velkých architektonických čtvrtí tohoto městského celku, zrealizovala průzkum a vykopávky v širším pralesním regionu, kde objevila a zmapovala ještě další dvě menší mayská města.

V současnosti probíhá vědecké vyhodnocování objevů a zpracování archeologických nálezů, na čemž se podílejí i experti na digitalizaci kulturního dědictví z ČVUT v Praze. Cílem je například zrekonstruovat a simulovat, jak civilizace žila. „Zpracování nálezových zpráv je podmínkou pro další publicitu výsledků expedice,“ doplňuje Milan Kováč.

Fakta a zajímavosti Expedice Neuron Za ztraceným mayským městem:

  • Expedice Neuron probíhala od července do září 2023 a vedli ji Ladislav Šilhán (ČR), Milan Kováč (SR) a Dora Maritza García Patzán (Guatemala). Tým doplnila i archeoložka a AI výzkumnice Sara Polak (ČR).
  • Grantový program Nadace Neuron expedici podpořil částkou ve výši 1 milion korun. Jde již o desátou expedici s terénním výzkumem uskutečněnou pod hlavičkou Neuronu.
  • Mezi největší úspěchy patří objev jednoho z nejstarších mayských měst v guatemalské džungli v provincii Petén a množství nálezů nevyčíslitelné vědecké hodnoty. Některé vykopávky se stanou trvalou součástí nejpůsobivějších ukázek rané historie mayského umění.
  • Expedičníci objevené město pojmenovali Yax Balam (První Jaguár) – jaguár v mayské kultuře představoval symbol moci a je spojen s podsvětím a náboženstvím. Město se rozkládalo na ploše větší než 7 km2 a má téměř 3000letou historii.

Nadace Neuron na podporu vědy

Nadace Neuron podporuje české vědecké prostředí, oceňuje excelentní vědkyně a vědce Cenami Neuron, hledá nové vědecké talenty, realizuje studentské stáže na prestižních zahraničních univerzitách a financuje výzkum v terénu v rámci Expedic Neuron. Veškeré prostředky na chod Nadace Neuron plynou od soukromých mecenášů, mezi něž patří například Dalibor Dědek, Eduard Kučera, Josef Průša, Jaroslav Řasa, Monika Vondráková, Francesca Kolowrat, Václav Dejčmar či Marek Vašíček a Otakar Šuffner. Neuron doposud vynaložil na podporu a popularizaci české vědy 140 milionů korun, udělil 120 Cen Neuron a podpořil 10 vědeckých expedic ve výši 5,5 milionů korun.

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora