Dějiny mučení – souhrn lidské krutosti
Mučení je staré, jako lidstvo samo Zdroj: http://pixabay.com
Lidé jsou v mučení čím dál vynalézavější, ale stejně jsou efektivní ty nejprimitivnější metody.
Náš kontinent se rád chlubí tím, že je kolébkou demokracie s odkazem na starověké Řecko a Řím. Takže jak to vypadalo s mučením právě tam?
Asiaté jsou obecně, co se mučení týče, považováni za skutečně vynalézavé. Leckterý jejich mučicí nástroj pak ve „zdokonalené“ podobě používala i evropská inkvizice.
V Evropě se procesy s „čarodějnicemi“ rozhořely až s nástupem křesťanství, neboť v dobách předkřesťanských byly věštkyně či ženy s nadpřirozenými schopnostmi ne-li přímo uznávány, tak alespoň tiše tolerovány. Stačí vzpomenout jen proslavenou delfskou Pýthii.
„V této zemi neexistuje žádný problém s lidskými právy, neboť každý zde vede ten nejdůstojnější a nejšťastnější život.“ Korejská centrální zpravodajská agentura, 6. března 2009. Jak to je ale ve skutečnosti?
Ačkoli mučení zakazuje hned několik konvencí a dohod, v praxi se ukazuje, že jejich působnost končí hned za dveřmi nejbližší cely. Když dojde na jejich plnění, často mívají trvanlivost porce zmrzliny na rozpálené plotně.
Bílé mučení a německá židle – dvě ne moc známé mučicí metody, které si vyzkoušeli vězni ve 20. století.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
