Nejslavnější britská panovnice umírala v krutých bolestech. Klidu se nedočkala ani po smrti

Když královna Alžběta I. v časných ranních hodinách 24. března roku 1603 zemřela, znamenalo to pro Anglii bez nadsázky konec jedné éry. A bohužel pro královnu byly poslední týdny jejího života velkým utrpením. Historici se shodují na tom, že trpěla těžkými depresemi, její nejbližší poddaní ale popsali i tragické umírání jejího těla – ztráta vlasů, únava, zvětšené žlázy na krku, vleklé průjmy a další zažívací problémy, nechutenství... Je dokonce dost dobře možné, že panovnici k smrti dopomohl její nebezpečný toxický make-up.

Přečíst si, co obsahoval, si můžete v tomto článku: Nejslavnější make-up v dějinách nejspíš pomohl zabít jeho nositelku. Co se v něm skrývalo?

Podle zajímavého rukopisu Alžbětiny tehdejší dvorní dámy, Elizabeth Southwell, měla královna v okamžiku úmrtí tohoto smrtícího pudru tak silnou vrstvu, že jí na obličeji seděl jako škraboška.

Tehdy 16letá dívka si ve svém popisu věcí rozhodně nebrala servítky. Královna podle ní trpěla i divokými přeludy. To nejvíc šokující, co zaznamenala, ale přišlo až poté, co Alžběta I. zemřela.

Děsivá stráž u rakve

Královnino mrtvé tělo muselo vydržet hodně. Pohřeb se konal až 28. dubna. Jenže Alžběta si podle některých zdrojů vysloveně nepřála, aby její tělo kdokoli pitval, natož aby povolila vyjmutí orgánů kvůli balzamování. Chtěla, aby ji místo toho jen oblékli a potřeli vonným kořením. Její přání ale poddaní zkrátka respektovat nemohli, a tak k balzamování došlo. Pokud ale máme věřit tomu, co popsala Southwell, zřejmě tento proces nebyl proveden zcela správně, protože královnino tělo jednoho dne prostě explodovalo.

Southwell tuhle událost vylíčila nějak takhle: Rakev královny byla v době, kdy se čekalo na její pohřeb, uložena ve Whitehallském paláci. Ve dne i v noci u ní stála šestice dvorních dam, které se u těla mrtvé panovnice pravidelně střídaly.

Southwell byla jednou z těchto šesti žen, které zrovna čestnou stráž držely, když se z rakve najednou ozvalo hlasité puknutí. Zděšení okolostojících dvorních dam během chvilky vystřídal odpor, protože se z otevřené rakve začal linout nepříjemný puch. Jak se ukázalo, tělo královny kvůli nahromaděným plynům zevnitř vybuchlo a tato exploze zanechala puklinu v Alžbětině těle i lebce.

Přečtěte si také: Proč je rakev královny Alžběty II. vystlaná olovem? Prastará tradice má odpudivý počátek

Southwell popsala, že se služebnictvo nakonec shodlo, že otevřená rakev byla vlastně štěstím – zápach se díky tomu nekoncentroval na jednom místě u rakve, a neznemožnil tak dvorním dámám splnit svoje povinnosti.

Nedůvěryhodná svědkyně

Nakolik je možné dvorní dámě věřit její verzi událostí, toť otázka. Odborníci z Royal Museum of Greenwich ji například vyhodnotili jako nespolehlivého svědka. Na druhou stranu podle toho, co je uvedeno v English Literary Renaissance, Southwell konvertovala ke katolicismu, což mohlo mít za následek mimo jiné právě ztrátu kredibility.

Svůj rukopis dvorní dáma sepsala v roce 1607 a v současnosti je uložený v jezuitských archivech v Londýně.

Zdroj: Catherine Loomis: Elizabeth Southwell's Manuscript Account of the Death of Queen Elizabeth

Sledujte Utajené příběhy českých dějin právě teď: