Operace Bodenplatte: Poslední zoufalý útok Hitlerovy Luftwaffe znamenal její konec

Začátek roku 1945 byl pro německou Luftwaffe předzvěstí zániku. Kdysi mocná zbraň německé třetí říše se v době probíhající pozemní bitvy v Ardenách odhodlala k poslední velké ofenzivě na západní frontě. V rámci operace Bodenplatte vzlétlo 1. ledna 1945 celkem 990 letadel, většinou stíhaček a stíhacích bombardérů. Rozděleni do formací přibližně o 60 letadlech zaútočili Němci na 17 spojeneckých letišť v Dánsku, Belgii a severní Francii s cílem zničit co nejvíce letadel ještě na zemi.

Přečtěte si také: Stíhačky Luftwaffe byly nejlepšími stroji na světě. Podívejte se, jak zatápěly spojencům

Němci předpokládali, že na Nový rok poleví Američané i Britové v ostražitosti, budou slavit a budou všichni opilí. Jenže operace Bodenplatte se hned zpočátku dočkala nezdaru. Důvod byl prostý – aby ji Němci udrželi v tajnosti, neinformovali svou vlastní protivzdušnou obranu. Ta ovšem kdykoli zpozorovala velké uskupení letadel, automaticky předpokládala, že jde o spojenecké síly.

Děla okamžitě začala přilétající svazy zaměřovat, a když nad nimi letadla přelétala, spustila smrtící koncert. Palbou do vlastních řad přišla Bodenplatte hned na začátku o jednu třetinu letadel, Němci přesto v útoku pokračovali.

Nejsou piloti ani benzín

Výsledky Bodenplatte odsoudily Luftwaffe k zániku. Němcům se podařilo zničit 305 a poškodit 190 spojeneckých letadel (z toho jen 25 ve vzduchu), sami ale přišli o 271 letounů Messerschmitt Bf-109 a Focke-Wulf Fw-190, dalších 65 letadel bylo poškozeno. Hrozivější byly ztráty v řadách pilotů – Němci odepsali 143 zabitých, 70 zajatých a 21 zraněných letců včetně mnoha zkušených veteránů. Jednalo se o největší ztráty Luftwaffe během jediného dne za celou válku.

Mohlo by vás zajímat: Bomby, kostry, granáty aneb Proč na Ostravsku ještě neskončila druhá světová válka

Pro Němce znamenala operace Bodenplatte mnohem větší ránu, než jakou měla zasadit Spojencům. I když byli Němci mnohde úspěšní a podařilo se jim zničit mnoho stíhaček a bombardérů, spojenecká vojska si ztráty mohla dovolit, zatímco Luftwaffe ne. Znamenalo to její konec – už neměla téměř žádné palivo ani piloty. Německý historik Gerhard Weinberg napsal, že operace zanechala Němce „slabší než kdy jindy a neschopné znovu zahájit jakýkoli větší útok".

Zdroj: Flug Revue, Historynet