Největší pyramida světa není v Egyptě. Chrání ji důmyslné maskování

Když španělský konkvistador Hernán Cortés dorazil roku 1519 do města Chochula, čekal boj s lítými indiány. Místo toho nalezl posvátné místo, což mu ale stejně nezabránilo město dobýt a nechat svou armádou pobít asi 3000 obyvatel, což byla zhruba desetina tehdejší populace města. Jakmile bylo město jejich, začali Španělé rabovat okolní pyramidy.

Té největší z nich, která stojí na místě už 2000 let, si ale dlouho nevšimli. Nebylo to ostatně tolik nepochopitelné, protože nejrozlehlejší pyramida na světě byla zarostlá v hoře. Byla tam schovaná tak dobře, že na vrcholu „kopce“ Španělé postavili kostel Iglesia de Nustra Seňora de los Remediosa.

Budování v průběhu věků

První objev učinil roku 1535 františkánský kněz Toribio de Motolinia, když zde vztyčoval kříž. V 19. století oblast zkoumal německý objevitel Alexander von Humboldt, kterého 66 metrů vysoká a 450 metrů široká pyramida nazvaná Tlachigualtepetl (umělá hora) uchvátila. Pyramidu označil za největší, nejstarší a nejúžasnější ze všech monumentálních pyramid v celém Mexiku.

Pyramida byla podle všeho zbudována v průběhu širšího časového období ve čtyřech fázích. Každá z nich je unikátní, co se týče stylu. Zároveň každá fáze evidentně probíhala bez toho, aby se přestavovaly dříve postavené části, zřejmě z úcty k historii. Stavba má v počátečních fázích cihly z bláta, později z dýhy a malty. Některé části pyramidy byly dokončeny omítkou. Skrytá památka přitom stojí nad přírodním pramenem, s vnitřní komnatou jako umělou jeskyní, která pravděpodobně symbolizuje vchod do podsvětí.

Do hlubin pyramidy

První, spodní část má 17 metrů na výšku. Její stěny jsou uvnitř pomalovány výjevy bytosti s hmyzím tělem a lebkou, což zřejmě symbolizuje motýla ve stadiu metamorfózy. Druhá část je vysoká 35 metrů a je ze všech stran obehnaná schody, takže je přístupná ze všech stran. Třetí fáze stavby rozšířila základní rozměry na 350 metrů. V ní se nachází oltář, do něhož jsou pomocí malty zabudované lidské lebky. Oltář samotný obsahuje pozůstatky muže a ženy, podle předmětů, se kterými byli pohřbeni, patřili k bohatší vrstvě.

K Tlachigualtepetl patří několik dalších stavebních zvláštností. Je postavená tak, že při západu slunce zachycuje poslední paprsek dne. Není ale zcela jisté, jak moc to byl záměr stavitelů a nakolik šlo o náhodu. Stejnou záhadu představuje i samotná poloha pyramidy. Jak přesně se ocitla uvnitř kopce? Mohl to být přirozený proces, způsobený vlivem sopečné aktivity a povodní. Další z teorií ovšem říká, že ji takto zamaskovali sami Aztékové jako obranu před konkvistadory.

O pyramidě v Chochule toho v každém případě stále víme hodně málo a odborníci dále pracují na jejím průzkumu. Jedna její část je v současnosti přístupná turistům, takže se o její zajímavosti můžeme přesvědčit na vlastní oči.

Zdroj: IFL Science