Největší pyramida světa není v Egyptě. Chrání ji důmyslné maskování

Největší pyramida světa byla tak dobře schovaná, že na jejím vrcholku postavili kostel. Před rabováním ji ochránilo důmyslné maskování.

Když španělský konkvistador Hernán Cortés dorazil roku 1519 do města Chochula, čekal boj s lítými indiány. Místo toho nalezl posvátné místo, což mu ale stejně nezabránilo město dobýt a nechat svou armádou pobít asi 3000 obyvatel, což byla zhruba desetina tehdejší populace města. Jakmile bylo město jejich, začali Španělé rabovat okolní pyramidy.

Té největší z nich, která stojí na místě už 2000 let, si ale dlouho nevšimli. Nebylo to ostatně tolik nepochopitelné, protože nejrozlehlejší pyramida na světě byla zarostlá v hoře. Byla tam schovaná tak dobře, že na vrcholu „kopce“ Španělé postavili kostel Iglesia de Nustra Seňora de los Remediosa.

Budování v průběhu věků

První objev učinil roku 1535 františkánský kněz Toribio de Motolinia, když zde vztyčoval kříž. V 19. století oblast zkoumal německý objevitel Alexander von Humboldt, kterého 66 metrů vysoká a 450 metrů široká pyramida nazvaná Tlachigualtepetl (umělá hora) uchvátila. Pyramidu označil za největší, nejstarší a nejúžasnější ze všech monumentálních pyramid v celém Mexiku.

Pyramida byla podle všeho zbudována v průběhu širšího časového období ve čtyřech fázích. Každá z nich je unikátní, co se týče stylu. Zároveň každá fáze evidentně probíhala bez toho, aby se přestavovaly dříve postavené části, zřejmě z úcty k historii. Stavba má v počátečních fázích cihly z bláta, později z dýhy a malty. Některé části pyramidy byly dokončeny omítkou. Skrytá památka přitom stojí nad přírodním pramenem, s vnitřní komnatou jako umělou jeskyní, která pravděpodobně symbolizuje vchod do podsvětí.

Do hlubin pyramidy

První, spodní část má 17 metrů na výšku. Její stěny jsou uvnitř pomalovány výjevy bytosti s hmyzím tělem a lebkou, což zřejmě symbolizuje motýla ve stadiu metamorfózy. Druhá část je vysoká 35 metrů a je ze všech stran obehnaná schody, takže je přístupná ze všech stran. Třetí fáze stavby rozšířila základní rozměry na 350 metrů. V ní se nachází oltář, do něhož jsou pomocí malty zabudované lidské lebky. Oltář samotný obsahuje pozůstatky muže a ženy, podle předmětů, se kterými byli pohřbeni, patřili k bohatší vrstvě.

K Tlachigualtepetl patří několik dalších stavebních zvláštností. Je postavená tak, že při západu slunce zachycuje poslední paprsek dne. Není ale zcela jisté, jak moc to byl záměr stavitelů a nakolik šlo o náhodu. Stejnou záhadu představuje i samotná poloha pyramidy. Jak přesně se ocitla uvnitř kopce? Mohl to být přirozený proces, způsobený vlivem sopečné aktivity a povodní. Další z teorií ovšem říká, že ji takto zamaskovali sami Aztékové jako obranu před konkvistadory.

O pyramidě v Chochule toho v každém případě stále víme hodně málo a odborníci dále pracují na jejím průzkumu. Jedna její část je v současnosti přístupná turistům, takže se o její zajímavosti můžeme přesvědčit na vlastní oči.

Zdroj: IFL Science

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský