ZOOMujeme kolem světa - Chorvatsko: národní parky země, kam vyrazí skoro každý desátý Čech

Plitvická jezera

Jedná se asi o TOP destinaci nejen proto, že jde opravdu o úchvatné vodopády, ale pro našince i proto, že se u nich lze zastavit cestou na pláž. I přes opravdu drahé vstupné to stojí za to. Ano, je to právě to místo, kde se točily východoněmecké filmy s Pierrem Bricem v roli Vinnetoua. Severoamerické Stříbrné jezero, kde proradný Cornell (ve skutečnosti britský herec s českými kořeny Herbert Lom) hledal poklad hlídaný indiány Tonkawy. Národní park Plitvická jezera se nachází v Licko-senjské župě na horním toku řeky Korana mezi horskými vápencovými masívy Velká a Malá Kapela a Pleševica mezi městy Karlovac a Zadar v blízkosti hranice s Bosnou a Hercegovinou. Krasová jezera jsou terasovitě rozložena a spojena průtoky. Půvab parku je dán 140 vodopády, je tady i 20 jeskyní (ne všechny jsou turistům přístupné) a řada pramenů a zřídel.

Jakkoli ročně navštíví tento národní park v létě stovky tisíc lidí, najdou se i takoví, kteří se tam zajdou podívat v zimě, kdy se vodopády změní v ledopády. Přírodovědci mohou obdivovat krom karsologických půvabů, jako jsou travertinové terasy, i 42 druhů orchidejí a 16 druhů lilií. S rozlohou 295 km čtverečních jde o největší chorvatský národní park.

Paklenica

Dinárský kras udává základní geomorfologický tvar země a Paklenica, konkrétně Malá a Velká Paklenica jsou krasové kaňony plné jeskyní a závrtů. Nacházejí se zde i jeskyně sloužící jako štoly, které byly připraveny jako úkryt pro jugoslávského vládce Josipa Broze Tita. Z hlediska živé přírody se tady dá narazit na zajímavou paletu plazů blavorem počínaje (což je vlastně přerostlý slepýš) až po zmiji růžkatou. Přírodovědci tady identifikovali 1000 druhů a poddruhů rostlin, přičemž 76 z nich je endemických. Mimo jiné tady můžete najít jeden z evropských druhů tulipánů – Tulipa sylvestris.

Risnjak

Zhruba 15 km od Jaderského moře se rozkládá NP Risnjak, jehož název je nejspíše odvozený od ris – tedy srbochorvatského pojmenování rysa. Ten se tady objevuje podobně jako vlk, medvěd nebo jeleni, abychom vyjmenovali ty nejznámější z obratlovců. Z hlediska flóry se tady vyskytují druhy horských luk nad horní hranicí lesa. Botanici se tady nohou obdivovat (mimo jiné) i lesním druhům orchidejí.

Pro lepší představu se podívejte na krátké video

Mljet

Tento národní park se rozkládá na severozápadě ostrova Mljet. S rozlohou 5375 ha včetně okolního moře patří k těm menším. Byl vyhlášen 12. listopadu 1960. Na jeho území se nacházejí dvě jezera, která jsou úžinami spojená s Jaderským mořem, takže jejich voda je slaná. Úžinami pak voda střídavě proudí v závislosti na tom, zdali je příliv nebo odliv. Voda v obou jezerech je až o 4 stupně teplejší než voda v okolním moři. Velké jezero má rozlohu 45 ha a dosahuje hloubky 46 m a Malé jezero má rozlohu 24 ha a dosahuje hloubky 29 m. Na Velkém jezeře se rozprostírá malý ostrůvek Sveta Marija, na kterém byl ve 12. století postavený klášter benediktinů. Z hlediska přírody je zajímavé slanomilné (halofytní) rostlinstvo a vodní ptáci.

Kornati

Tento národní park patří s rozlohou 218 km² a 89 ostrovy k těm velkým. Na ostrovech to turisté nemají jednoduché, platí zde velmi přísná pravidla omezující pohyb jak lodí, tak i chodců. Není zde dovoleno rozdělávání ohně, sběr jakýchkoliv kamenů, mušlí, platí zde zákaz rekreačního rybolovu. Každá loď si před vplutím do parku musí pořídit vstupní kartu podle délky lodi. Z hlediska přírody nejde o příliš bohaté oblasti, obdivovat zde můžete mohutné mořské racky, pod mořskou hladinou se skrývají společenstva korálů, která jsou zakázaná nejen ničit, ale jejich dovoz do ČR je bez příslušných povolení nelegální i v případě, že najdete kus korálu na pláži. Nejčastějším ekosystémem jsou tzv. Makchie, křovinatá společenstva, jež běžnému turistovi nepřijdou příliš přitažlivá.

Brijuni

I v tomto případě jde o národní park rozkládající se na ostrovech, tentokrát je jich 14. Zaujímají plochu 7,3 km² pevné země a roku 1983 byly spolu s okolním mořem vyhlášeny národním parkem o celkové rozloze 33,9 km². V roce 1893 zakoupil dosud pusté souostroví za 75 000 zlatých Paul Kupelwieser. V letech 1936 až 1947 bylo souostroví pod správou Itálie a je proto známé také pod italským názvem Brioni, což je mimo jiné i název jedné z módních italských značek. Makchie, které jsme zmiňovali výše, tady zabírají 261 ha, zatímco louky se rozprostírají na ploše 68 ha. Botanikové se mohou těšit například na rohatec žlutý vypadající jako žlutě kvetoucí vlčí mák.

Krka

Krka je nejen národním parkem, ale názvem vodáky oblíbené řeky v níž se vyskytuje 18 druhů ryb a v prostoru parku se vyskytuje 860 druhů a poddruhů rostlin. Milovníky rostlin bezesporu potěší zvonec jehlanitý, podkovka křovitá nebo modroušek druhu Edraianthus tenuifolius. Své obdivovatele mají mokřady se žlutými květy kosatců, skřehotáním žab a důstojným letem vodních ptáků. Stránky parku se chlubí mimo jiné i nejedovatou štíhlovkou balkánskou (Hierophis gemonensis), elegantní užovkou s kruhovou zorničkou (zmije je mají štěrbinové), která může dorůst až 150 cm. Patří mezi ohrožené druhy a důvodem je jednak zabíjení ze strany lidí, byť se jedná o nejedovatého plaza, a zároveň dochází i k úbytku přirozených stanovišť. Za opravdový skvost místní ochranáři považují výskyt macaráta jeskynního (Proteus anguinus), obojživelníka, jemuž vyhovuje pobyt v chladných vodách jeskyní Dinárského krasu. Slovinština pro něj má zajímavý název – člověška ribica – lidská ryba.

Severní Velebit

Za tímto národním parkem je nutno zamířit do severní části pohoří Velebit. Vyhledávají jej turisté, kterým nevadí chodit do kopců, a horolezci, pro něž je zdolání skal zajímavou výzvou. Park turistům nabízí hustou síť turistických stezek a je podobně jako NP Paklenica velmi hornatý, čemuž odpovídá flóra i fauna. Literární údaje uvádějí 2700 rostlinných druhů a z nich se jich jen v tomto pohoří endemicky vyskytuje 78. Jakkoli se jedná o území strhávající pozornost přírodovědců, přece jen se nedá říct, že by bylo dokonale poznané. Teprve v roce 1994 došlo k objevu nejhlubší chorvatské jeskyně, která je zároveň devátou nejhlubší na světě – Lukovy jeskyně (Lukina jama) – 1392 m. Jméno získala na počest chorvatského speleologa Ozrena Lukiće, který začátkem 90. let zahynul na Velebitu při srbské agresi.

Takže věřte, že Chorvatsko nejsou jen pláže a Vinnetou.

Text: Topi Pigula