Může virus zika přijít i do Česka? Nahrává mu globální oteplování...

Vyšší teploty umožňují snadnější šíření viru prostřednictvím komárů druhu Aedes aegypti. Už v minulosti přispěly k podobným epidemiím i jiné než čistě biologické faktory. Klíčovou roli sehrálo také počasí, stejně jako ekonomické podmínky, cestování, používání klimatizace nebo kontrola komárů. Do hry vstupuje dokonce i jev El Niňo.

Vědci tvrdí, že vinu za epidemie nelze přičítat jedné příčině. Ani vinu za současné šíření viru zika nelze hned svalit na globální oteplování nebo na jednotlivý klimatický jev.

UPDATE 25.2.: Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo výskyt viru zika v České republice. Zachyceny byly dva případy. Nakažení jsou turisté. Muž pobýval na Martiniku, žena v Dominikánské republice. Jejich léčba probíhá ambulantně, uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Když rostou teploty, komár Aedes aegypti rychleji přenáší vir zika, horečku dengue a další nemoci, potvrzuje entomolog Bill Reisen z Kalifornské univerzity v Davisu. "Při vyšších teplotách máte více komárů, kteří se častěji živí a je u nich větší šance, že chytí infekci. A pak se vir rychleji množí, protože je tepleji a komáři mohou být přenašeči v ranějších fázích svého života," řekl Reisen.

Místa, která jsou dnes ohnisky šíření viru zika, byla v poslední době zároveň místy s mimořádně vysokými teplotami a suchy. Brazilské Recife, největší město v oblasti zasažené epidemií, zažilo rekordně teplé období od září do listopadu, podle údajů amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zhruba 1,2 stupně nad normálem. Stát Pernambuco má za sebou nejteplejší a nejsušší rok od roku 1998. A také globálně byl loňský rok nejteplejším v dějinách měření.

Chyba vědců?

Vědci však studovali vir zika mnohem méně než jiné choroby přenášené komáry, a tak se řídí zkušenostmi z horeček dengue nebo chikungunya, které jsou přenášeny stejným druhem komára. Nemocí dengue se každoročně nakazí kolem 400 milionů lidí a asi čtvrtina z nich onemocní natolik, že musí být hospitalizována.

Komáři obecně nežijí dlouho, v průměru přibližně deset až 12 dní, říká entomolog a epidemiolog Tom Scott z Kalifornské univerzity v Davisu. Přibližně tak dlouho přitom viru trvá, než se usídlí v těle komára a získá schopnost přenášet nákazu. Často ale hmyz uhyne dříve, než se stačí stát přenašečem nemoci.

Teplejší vzduch umožňuje viru rychleji uzrát ve studenokrevném komárovi, takže je větší šance, že hmyz se stane i během krátkého komářího života nakažlivým, vysvětluje Scott.

Vyšší teploty mají dále za následek, že komáři jsou hladovější, a tak mohou chorobu přenést na více lidí, říkají vědci. A obecně vyšší teploty zvětšují populaci komárů.

El Niňo má za následek přirozené oteplování části centrálního Pacifiku, což ovlivňuje počasí na celém světě. Obvykle mívá za následek sucho na severovýchodě Brazílie, jak tomu bylo i loni.

Není komár jako komár

Komáru Aedes aegypti se dobře daří v méně vyspělých regionech, které se zároveň potýkají se suchem. Žije v oblastech, kde chudí lidé uchovávají vodu ve venkovních nádržích, upozorňuje Jonathan Patz, ředitel institutu globálního zdraví při Wisconsinské univerzitě.

"Jako u všech virů přenášených komáry je podnebí jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují přenášení ziky," říká Andy Monaghan, jenž se v americkém Národním středisku pro výzkum atmosféry (NCAR) zabývá dopady klimatických změn na zdraví veřejnosti. "Myslím, že by bylo předčasné říkat cokoli o roli změny klimatu v současné epidemii ziky," říká Monaghan.

Právě Monaghan však nedávno Americké meteorologické společnosti představil studii, která předpovídá, že Aedes aegypti se časem přesune dál na sever USA kvůli budoucímu oteplování, takže by každou sezonu s komárem přicházeli do styku i obyvatelé států, jako jsou Missouri, Tennessee, Kentucky, Severní Karolína, Virginie a hlavní město Washington.

ČTK