Zločin proti republice: Jak je definován a jaké tresty za něj hrozí?

Kromě terorismu, zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace jsou v hlavě IX. Trestního zákoníku zastoupeny i vlastizrada, sabotáž nebo rozvracení republiky. Trestní sazba sahá od tří let vězení až po doživotí.

Rozvracení republiky, paragraf 310

K osmi až 12 letům vězení a případně i propadnutí majetku může soud odsoudit pachatele, který se s úmyslem rozvrátit ústavní zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost České republiky anebo zničit její samostatnost účastní násilných akcí proti ČR nebo jejím orgánům. Pokud se tak stane za přitěžujících okolností (jde o organizovanou skupinu, někdo je zraněn nebo zemře, je válka apod.), může být pachatel potrestán vězením v délce 12–20 let, případně doživotím.

Sabotáž, paragraf 314

Tento odstavec pamatuje na ty, kdo se v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky anebo poškodit mezinárodní organizaci zneužijí svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce dopustí jiného jednání k tomu, aby mařili nebo ztěžovali plnění důležitých úkolů mezinárodní organizace, orgánu veřejné moci, ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, hospodářské organizace nebo jiné instituce, případně těmto subjektům způsobili závažnou škodu.

Soudy zde pracují se základní sazbou 3–10 let odnětí svobody, ve hře je ale také rozpětí 10–20 let, a dokonce i výjimečný trest.

Vlastizrada, paragraf 309

Zřejmě nejznámější a nejcitovanější trestný čin v souvislosti se zločiny proti republice je vlastizrada. Dopouští se jí ten občan České republiky, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312) nebo sabotáže (§ 314). V tomto případě hrozí odnětí svobody na 12–15 let, popřípadě vedle tohoto trestu také propadnutí majetku nebo výjimečný trest.

Za vlastizradu může soud udělit i výjimečný trest v podobě doživotního vězení. Podmínkou ale je, že pachatel vlastizrady zavinil úmyslně smrt jiného člověka a zároveň jde o zločin mimořádně závažný vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku a uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit trestem odnětí svobody na 20 až 30 let.

Účinná lítost

Na druhou stranu zákon také pamatuje na zánik trestní odpovědnosti účinnou lítostí. K tomu dojde, jestliže pachatel dobrovolně škodlivému následku trestného činu zamezil nebo jej napravil, nebo učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno.

Kromě trestní odpovědnosti za mnohé další trestné činy se účinná lítost vztahuje i na paragrafy postihující právě zločiny proti republice včetně například vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317), ohrožení utajované informace z nedbalosti (§ 318) a dalších.

Klausova údajná velezrada

V případě nejvyšších představitelů ČR se slovo vlastizrada (ve tvaru velezrada) skloňovalo v roce 2003, kdy na tehdejšího prezidenta Václava Klause podal Senát (pro bylo 38 senátorů) žalobu k Ústavnímu soudu kvůli kontroverzní amnestii, otálení s podpisem doplňku lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a otálení s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě. Žaloba zároveň upozorňovala, že Klaus téměř rok nejmenoval žádného ústavního soudce. Ústavní soud se o deset let později v březnu 2013 rozhodl, že se žalobou na Václava Klause zabývat nebude, protože mu stejně končí mandát.

Obvinění z vlastizrady v minulosti využíval proti svým skutečným nebo domnělým odpůrcům komunistický režim. Na základě toho byli k trestu smrti odsouzeni například Milada Horáková nebo generál Heliodor Píka.