Život v Antarktidě stojí na mrtvolách tuleňů. Jak to funguje?

Ostatky uhynulých tuleňů jsou v polárních oblastech důležité v místech, z nichž ustoupil ledovec, pro vznik života v podobě bakterií, řas, mechů a lišejníků. Tato takzvaná kolonizace tuleních mumií přitom nemá jednoznačná pravidla. Dobré podmínky pro ni jsou, pokud jsou ostatky umístěny ve vlhkém prostředí. Zjistili to vědci z brněnské Masarykovy univerzity, která již jedenáct let provozuje na Rossově ostrově nedaleko Antarktidy Mendelovu polární stanici. Výzkum zveřejnili v mezinárodním vědeckém časopise Antarctic Science.

"Ukázalo se, že kolonizace mumií nemá jednoznačná pravidla a nejvíc záleží na jejich poloze. Pokud se vyskytují na suchých místech, je doba rozpadu pomalá, naopak, kde je vyšší vlhkost, jsou rozpad mumií a jejich kolonizace rychlejší," řekl ČTK botanik a účastník několika antarktických výprav Miloš Barták.

Vědci nalezli v okolí Mendelovy stanice zhruba 500 tuleních ostatků. Mnohé z nich byly ve vnitrozemské části ostrova. Snažili se zjistit, proč je tomu tak a jak je možné, že některé jsou porostlé rostlinami nižšího řádu a jiné nikoli. Z ostatků zajistili v minulosti vzorky, které zkoumali v laboratořích. Ukázalo se, že jde o tuleně uhynulé za posledních sto let.

Hory mrtvých tuleňů

Velký počet mrtvých tuleňů lze podle nich vysvětlit tím, že tato zvířata uhynula v období brzkého antarktického léta, tedy od října do listopadu. Tuleni připlavali brzy, ale záhy za nimi zamrzlo moře a přes led se nemohli dostat na vodní plochu. Proto se vydali na desetikilometrovou cestu přes ostrov. Na druhé straně se chtěli dostat k vodě. Část tuleňů při tom uhynula. Některé kostry našli vědci až osm kilometrů od místa, kde vyplavali na břeh. "Není vyloučeno, že někteří tuleni náročnou trasu po souši možná zvládnou. To se asi nedovíme," řekl ČTK geograf z Masarykovy univerzity Daniel Nývlt.

Výzkum zaměřený na tulení ostatky a jejich význam v polárních oblastech se v budoucnu zaměří na to, zda v půdě v okolí tuleních mumií přetrvává vyšší množství živin. Vědci zkoumají v Antarktidě také změnu klimatu, stav ozonové vrstvy, systém odledňování krajiny a antarktické oázy, což jsou oblasti, na nichž po ústupu ledovců vzniká život v podobě řas a mechů.

ČTK