Země je nevhodná pro život - ve vesmíru jsou mnohem lepší místa

Po celé generace měli hledači mimozemského života k dispozici jen jediný příklad optimální planety pro vznik života - náš vlastní svět. Ačkoliv jsme prozatím nenašli jeho konkurenta, nové vzorce pro výpočet optimální obyvatelnosti doplněné o údaje nově objevených exoplanet naznačují, že ani Země možná není tím nejideálnějším místem pro život. Když zjištění pojmeme z druhé strany, znamená to, že vesmír je možná mnohem pohostinnější, než jsme doposud předpokládali.

Mrzkých 82%

Právě takto zaskórovala Zeměkoule na nově upraveném indexu obyvatelnosti (v angličtině Habitability Index) sestaveném astronomy na University of Washingtom v loňském roce. Důvod? I když se nacházíme v zóně života a máme tak vodu v kapalném skupenství, i když máme Měsíc pro zajištění stability rotace a byť máme optimální velikost, nacházíme se příliš blízko Slunci.

"V zásadě přicházíme o část pravděpodobnosti pro vznik života," řekl astronom Rory Barnes, "Nacházíme se ve skutečnosti docela blízko vnitřní hranici obyvatelné zóny. Kdybychom sami dnešními technikami pozorovali od jiné hvězdy Zemi, zřejmě bychom došli k závěru, že bude pro vznik života příliš horká." Právě jeho studie o paradoxní horší vhodnosti Země ke vzniku života bude publikována v časopise The Astrophysical Journal.

Zajímavosti

20 nejkrásnějších fotek Země z vesmíru roku 2014

Ačkoliv má washingtonská metoda celou řadu úskalí - především hledá jenom uhlíkový život podobný tomu našemu, nikoliv spekulované jiné formy - je jasné, že s omezeným poznáním procesů života mimo Zemi nelze očekávat zázračné objevy. Index, sestavený v loňském roce, má podle Barnese napomoct při hledání planet vhodných pro život. Jenže pokud je i Země skoro o pětinu stupnice nedokonalá, může to znamenat i přesný opak - vesmír je mnohem vlídnější, než jsme doposud tušili.

Živod, kde se podíváš

"Pamatujte, zkuste z dat posuzovat Zemi, jako kdybyste o ní nic nevěděli," řekl dále Barnes, "Nevíme, že má oceány a velryby a podobné věci - vidíme jen, že při průchodu mírně ztlumí svit své hvězdy." Z podobných dat se, pravda, velmi špatně usuzuje mnoho. Lze ovšem vyčíst jak oběžnou dráhu, tak i velikost.

Do dnešního dne bylo objeveno na 2093 exoplanet, přičemž číslo stoupá den za dnem. V reálu je zřejmě i v nejbližším hvězdném prostoru planet mnohem více - byť astronomové byli sto identifikovat exoplanetu menší než Země, menší světy či světy obíhající mimo rovinu shodnou s našim pozorovacím úhlem jsou nám zatím utajeny. Doposud jsme tak odhalili jen 4 planety podobné Zemi, tzv. Earth analog, extrapolací dat jsou však odhadovány miliardy podobných světů v celé galaxii.

Upravený index obyvatelnosti indikuje, že konečné číslo obyvatelných světů může být ještě vyšší. Při vzniku života zjevně hraje podstatnou roli i náhoda, popřípadě do větší míry elementy, které prozatím neznáme. Například vznik velkých oceánů mohl hrát při ochlazení Země kritičtější plohu, než se předpokládalo. Roli mohl hrát i Měsíc, který se před miliardami let nacházel mnohem blíže povrchu a vrhal tak na něj větší stín - i to mohlo být jazýčkem na vahách. Anebo je zkrátka život odolnější, než jsme si mysleli, a i nedokonalé prostředí si upravil ke svým potřebám.

Kosmický klid, který pozorujeme ve svém okolí a usuzujeme z něj tak absenci vyspělého mimozemského života, je ovšem tím pádem zase o něco nepochopitelnější a děsivější.

Ladislav Loukota