Vrtulník s 18 lidmi spadl po zásahu bleskem do ledového moře. O životě a smrti rozhodl výcvik posádky
Vrtulník AS 332L Super Puma je už desítky let spolehlivým tahounem letecké přepravy obsluhy ropných plošin v Severním moři. K jedné z nich – plošině Brae Alpha – se 15. ledna 1995 vydala parta 16 těžařů. Jejich let 56C Super Pumou společnosti Bristow Helicopters měl ze skotského Aberdeenu trvat něco přes hodinu.
Počasí nad Severním mořem se ale nečekaně změnilo a vrtulníku obsluhovanému dvoučlennou posádkou nahnalo do cesty bouřkové mraky, déšť, a nakonec i kroupy. Vzhledem k nízké výšce letu kolem 900 metrů navíc po určité době vrtulník zmizel kvůli zakřivení Země z radarů letové kontroly. Velitel stroje Cedric Roberts si přesto nezoufal – ve svých 44 letech měl za sebou 9600 letových hodin, z nichž zdaleka ne všechny probíhaly za klidného a jasného počasí.
Přečtěte si také: Prohlídka kokainové ponorky. Prohlédněte si speciální plavidlo, v němž se dodnes pašují drogy
Úder blesku
Z ničeho nic ale přišla katastrofa: vrtulníkem projel úder blesku. Stroj začal silně vibrovat, letěl ale dál. Posádka instinktivně začala klesat pro případ, že by došlo k nejhoršímu a vrtulník by musel nouzově přistát. „Mayday, mayday. 56 Charlie. Úder blesku. Silné vibrace. Mayday, mayday,“ hlásil velitel Roberts do rádia. Zároveň informoval cestující: „Pánové, jistě jste si všimli silných vibrací. Došlo k zásahu bleskem. Zapněte si skafandry a připravte se na možné nouzové přistání.“
Jak připomínají tvůrci kanadské dokumentární série Letecké katastrofy vysílané v úterý večer na Prima ZOOM, právě na takovou situaci jsou posádky ropných plošin cvičené. Kromě toho, že mnozí z nich se musí v rámci obsluhy vrtného zařízení potápět, nacvičují všichni nouzové opuštění vrtulníku, který se zřítil do moře. Při frekvenci letů mezi plošinami a Britskými ostrovy jde o životně důležitou dovednost.
Ztráta ocasního rotoru
Po třech minutách trhavého letu a pouhých 11 kilometrů od plošiny se posádka rozhodla prověřit základní ovládací prvky poškozeného stroje. Měli kontrolu nad výškou i nad náklonem, ale když chtěl pilot otestovat vybočení, ozvala se rána a vrtulník se začal nekontrolovaně točit dokola. To znamenalo jediné – ztrátu ocasního rotoru. Bez něj je vrtulník neovladatelný a jediné, co mohou piloti udělat, je vypnout hlavní rotor a pokusit se nouzově přistát.
Let 56C rychle padal. Více než 600 metrů za minutu, přičemž listy hlavního rotoru fungovaly jako provizorní padák. Těsně před dopadem do moře posádka nafoukla čtyři plováky na břiše stroje a doufala, že na rozbouřené hladině těžký vrtulník udrží aspoň tak dlouho, než 18 lidí na jeho palubě přestoupí do záchranného člunu.
Záchrana na rozbouřeném moři
To se nakonec s potížemi povedlo. Ještě předtím, než vypnul všechny přístroje, ohlásil velitel Roberts do rádia, že vrtulník nouzově přistál na hladině Severního moře. Nezmínil se ale o poloze. Ve zmatku evakuace navíc trosečníci zapomněli vzít do člunu rádiový maják, který by jejich objevení usnadnil. Na rozbouřeném moři se přetížený nafukovací člun rychle vzdálil od napůl ponořeného vrtulníku a stal se jen tečkou v bouři. Šance na záchranu byla mizivá.
Nouzový signál Mayday ale přece jen někdo zaslechl. Po Super Pumě pátral sesterský stroj, který se právě chystal k letu opačným směrem, tedy z plošiny do Aberdeenu. Do oblasti havárie také plnou rychlostí mířila loď Grampian Freedom křižující mezi ropnými plošinami jako plovoucí záchranná platforma pro případ nouze.
Druhý vrtulník nad zoufalými trosečníky několikrát přeletěl, aniž by si jich všiml. Ti nakonec ale pozornost posádky přece jen upoutali. „Přiletěl a vznášel se. Poměrně blízko, protože chtěl spočítat počet lidí na palubě záchranného člunu,“ vzpomínal na dramatické okamžiky druhý pilot vrtulníku 56C Lionel Sole. O hodinu později dorazila záchranná loď.
Mohlo by vás také zajímat: Další letecké neštěstí v USA: Zemřeli všichni cestující, jeden kolemjdoucí pak na místě dopadu
Příčina havárie
Všech 18 lidí na palubě AS 332L Super Puma přežilo, nehoda ale vyvolala množství otázek. Vrak vrtulníku, který mezitím klesl na dno moře, se podařilo lokalizovat už jeden den po nehodě. Trosky byly vyzvednuty a začalo vyšetřování nehody.
To odhalilo potenciální problémy s kompozitním materiálem rotorů z uhlíkových vláken s mosaznými pásky, které způsobovaly, že listy rotoru byly náchylné k poškození úderem blesku. Na druhou stranu měla posádka vrtulníku mimořádné štěstí, že ocasní rotor neupadl, ale visel stále na dvou trubkách hydraulického systému. Bez vyvažující hmotnosti ocasního rotoru by se vrtulník převrátil špičkou dolů a nekontrolovaně zřítil do moře.
Zdroj: SCRIBD, Aviation Safety Network
Video, které jste mohli minout: Trosečník přežil 60 hodin v potopené lodi. Okamžik jeho záchrany vám vžene slzy do očí