9. února 2026 12:00

Smrtící virus Nipah: Umírají až tři ze čtyř nakažených, léčba je nesmírně složitá

Světová zdravotnická organizace potvrdila v Bangladéši úmrtí člověka v souvislosti s nákazou nebezpečným virem Nipah. V lednu se přitom nákaza už vyskytla v indickém Západním Bengálsku. Jde o onemocnění, které se nešíří masově, ale vyznačuje se mimořádně vysokou smrtností a absencí účinné léčby. Právě kombinace těchto faktorů drží virus dlouhodobě v hledáčku světových zdravotnických autorit.

Virus Nipah patří mezi extrémně nebezpečné zoonózy. Podle údajů CDC umírá v závislosti na ohnisku 40 až 75 procent potvrzených případů, takže až tři ze čtyř pacientů. Jde především o těžké, klinicky rozvinuté formy onemocnění. Neznáme ho dlouho, prvně ho odborníci identifikovali při epidemii v roce 1998 v Malajsii. Letos se o něm mluví, protože se jím v lednu nakazili dva zdravotníci v indickém Západním Bengálsku.

Čtěte také: Senior vyhrál v loterii miliony. Se synem za ně pořídili drogovou laboratoř a rozjeli byznys

Úřady tehdy otestovaly zhruba 200 rizikových kontaktů, všechny výsledky byly negativní. Jeden z pacientů skončil na umělé plicní ventilaci, druhý se postupně zotavil. Teď ale úřady potvrdily další případ, tentokrát v Bangladéši, a ten už bohužel skončil úmrtím. Na virus zemřela žena mezi 40 a 50 lety.

Další onemocnění od netopýrů

Virus Nipah je zoonóza, tedy onemocnění přenosné ze zvířat na člověka. Jeho přirozeným rezervoárem jsou kaloni, velcí ovocní netopýři z čeledi Pteropodidae. Sami sice neonemocní, ale virus vylučují močí, slinami a dalšími tělními tekutinami. Lidé se od nich pak nakazí buď přímo, anebo ještě častěji nepřímo, třeba z kontaminovaného ovoce nebo při popíjení syrové, netopýry kontaminované šťávy z datlových palem. Přesně tenhle mechanismus přenosu mimochodem může za opakovaný výskyt bangladéšských ohnisek a lékaři mají podezření, že by mohl být i důvodem nákazy zemřelé pacientky.

V jiných případech sehrála roli prasata, která se nakazila od netopýrů a virus následně přenesla na člověka. Takhle se nakazili lidé při první zaznamenané epidemii vůbec, v malajské vesnici Sungai Nipah. Virem mezi lety 1998 a 1999 onemocnělo asi 300 lidí, a přibližně 100 z nich zemřelo. Problém je, že jakmile se už infekce mezi lidi dostane, může se šířit i z člověka na člověka. Je k tomu ale potřeba úzký kontakt, nejčastěji prostřednictvím tělesných tekutin, například při péči o nemocné.

Od horečky k otoku mozku

Inkubační doba viru Nipah je většinou mezi třemi a čtrnácti dny, výjimečně ale může trvat i 45 dní. První příznaky jsou nenápadné a připomínají běžnou virovou infekci. Objevuje se třeba horečka, bolesti hlavy, svalů, kašel a únava. A u některých to tím i končí. Problém nastane ve chvíli, kdy virus u pacienta zasáhne centrální nervový systém nebo plíce.

Může se totiž rozvinout zánět mozku, tedy encefalitida, doprovázená poruchami vědomí, zmateností, křečemi a rychlým zhoršováním celkového stavu. Někteří pacienti do dvou dnů upadnou do kómatu. Právě neurologická forma je spojená s nejvyšší smrtností a ti, kdo ji přežijí, mají někdy dlouhodobé následky, od záchvatů po změny osobnosti.

Bez léku, bez vakcíny

Na virus Nipah zatím bohužel neexistuje žádná schválená léčba ani očkování. Jediné, co mohou lékaři dělat, je pacientovi poskytnout podpůrnou péči, která bývá dost náročná. Zahrnuje intenzivní sledování, oxygenoterapii, umělou plicní ventilaci a další specializované postupy podle toho, které orgány virus zasáhne.

Světová zdravotnická organizace ale virus už zařadila mezi prioritní patogeny, které se mají urychleně prozkoumat. Dokonce už je ve vývoji několik vakcín a terapeutik, pro běžné použití ale zatím nebylo možné žádné z nich uvolnit.

Mohlo by vás zajímat: Dopingový skandál na OH? Skokani na lyžích si prý zvětšují penis pro lepší aerodynamiku

Naštěstí Nipah opravdu není virus, který by se během několika týdnů globálně rozšířil. WHO dokonce ani nedoporučuje žádná plošná cestovní omezení. O nemoci se ale i tak hodně mluví, protože svět je ještě stále traumatizovaný nedávnou netopýří zoonózou, která způsobila celosvětovou pandemii: nemocí Covid-19. Na druhou stranu, v prostředí s přetíženým zdravotnictvím nebo nedostatečnými hygienickými opatřeními může mít i Nipah devastující následky, což je důvod, proč zůstává pod drobnohledem epidemiologů.

Zdroj: CDC, WHO, SZÚ

Video, které jste mohli minout: Hazard na Orlíku: Bruslaři vrtají do ledu a zapalují metan, z děr šlehají metrové plameny

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom