Víme, v kterou hodinu se mají jíst jídla z těstovin

Je sice pravda, že jídlo z těstovin je vždy zase jídlem z těstovin, různé studie z posledních let však naznačují, že se náš organismus během 24 hodin mění, a proto záleží na tom, kdy tuto porci těstovin sníme. Píše to italský deník La Repubblica.

Jídlo. Ano, ale kdy?

Můžeme se mýlit ve všem, pokud jde o naši posedlost váhou a kontrolování všeho, co si dáváme na talíř. Zaměřujeme se na to, kolik toho jíme a co jíme, ale zapomínáme na to základní: kdy. Těstoviny amatriciana snědené k obědu nejsou z hlediska tělesné hmotnosti a tedy i zdraví totéž, jako stejný pokrm zkonzumovaný před odchodem na lože. Přestože obsahují stejně kalorií a mají stejnou chuť. Je pravda, že jídlo z těstovin je vždy jen jídlem z těstovin, ale různé studie z posledních let ukazují, že se náš metabolismus během dne mění. A spolu s metabolismem se mění i naše schopnost pracovat a také zpracovávat jídlo, které jsme pozřeli.

Nejde o nějakou novou dietu, ale o potravinový režim, o němž se začalo hovořit v polovině 80. let minulého století a který přihlíží k významu synchronizace jídel s našimi vnitřními hodinami, počínaje cyklem spánek–bdění, světlo–tma. A nedávno studie zveřejněná na stránkách odborného časopisu Diabetic Medicine zdůraznila, že osoby s cukrovkou druhého typu, které pozdě snídají, mají větší pravděpodobnost mít vyšší index tělesné hmotnosti (BMI) než ti, kteří snídají časně. A to při stejném množství kalorií. Jiný výzkum staršího data, který je možná přesvědčivější než výše uvedený, ukázal na souvislost mezi časem, kdy jíme, a účinností odtučňující kúry na vzorku 420 osob, které držely dietu 20 týdnů. A výsledek? Ten, kdo měl ve zvyku jíst později, ztrácel méně kilogramů a pomaleji než ten, kdo se rád najedl dříve. Také v tomto případě měli všichni stejný přísun kalorií, stejné druhy potravin i délku spánku. Podle vědců ti, kdo jedli později, také většinou chodili pozdě na lože a ráno si dávali méně vydatné snídaně nebo snídani dočista vynechávali. Zdá se tedy, že je při dietě vhodné konzumovat pokrmy dříve.

Jídlo – čas – hmotnost

Jaké je vědecké vysvětlení výhodnosti jíst dříve? Proč načasování jídel ovlivňuje tělesnou hmotnost a tedy i zdraví? "Víme dosud jen málo o působení chrononutriční (časované) diety, ale výsledky pozorujeme," uvádí Andrea Ghiselli z italské Rady pro výzkum v zemědělství a analýzu agrární ekonomie v Římě. "Hormony se řídí cirkadiánním rytmem, tedy jejich produkce se během 24 hodin mění. To je případ inzulinu, který dosahuje vrcholu kolem 17. hodiny, či hormonu leptinu, jehož vylučování vrcholí v jednu hodinu v noci. A nejen to. Pozorujeme, že ten, kdo sní větší počet kalorií v první polovině dne, je štíhlejší, je u něho menší riziko vzniku cukrovky a kardiovaskulárních nemocí. Naopak ten, kdo kvůli práci musí být v noci vzhůru, má větší náchylnost k poruchám metabolismu a ke kardiovaskulárním chorobám," říká Ghiselli.

V Evropě roste náchylnost k hromadění tuku směrem k jižním zemím, kde se většinou později večeří. Máme rovněž data ze studií na laboratorních myších, které sice nelze přenášet na lidi, ale cosi naznačují. Myši vystavené normálnímu střídání světla a tmy jsou méně tučné než ty, které jsou uměle drženy v rytmu světlo a polosvětlo, tedy nikdy nejsou ve tmě, a také více žerou. To vše nám říká, že zkonzumovat většinu denního energetického přísunu v první polovině dne pomáhá v synchronizaci s cirkadiánním rytmem. Proč tomu tak je, můžeme zatím jen hádat. Než budou naše znalosti v tomto směru rozšířeny, rozhodně neuděláme chybu, jestliže soustředíme větší část denního energetického přísunu do první poloviny dne, dodává Ghiselli.

ČTK