Přehledně: Jaké tornádo způsobilo zkázu na Moravě? Dá se předpovědět? Kde se má člověk schovat a kde ne?

Podle českého lovce bouřek Robina Duspary bylo tornádo srovnatelné s těmi, která se vyskytují ve Spojených státech. Na Fujitově stupnici sloužící ke klasifikaci tornád odhadl po CNN Prima NEWS sílu tornáda na Moravě na stupeň F3 až F4. Tornádo by se tak pohybovalo rychlostí 252–418 km/h.

Podrobnosti o katastrofě, která postihla Hodonínsko a Břeclavsko sledujte v živém vysílání CNN Prima NEWS.

Jak vzniká tornádo

Byl čtvrtek večer 24. června a mnozí obyvatelé Břeclavska a Hodonínska se právě chystali v televizi sledovat aktualizovanou předpověď počasí, když přímo na jejich domovy udeřil jeden z nejničivějších meteorologických jevů. Lidé s úděsem sledovali na vlastní oči to, co dosud mohli vidět jen na televizních obrazovkách nebo ve videích ze sociálních sítí – k jejich domům se řítil rotující vzdušný vír ničící vše, co mu stálo v cestě.

Americká Národní meteorologická služba (NWS) definuje tornádo jako prudce rotující sloupec vzduchu, který se dotýká země a je obvykle propojený se základnou bouřky. Vítr uvnitř tornáda běžně dosahuje rychlosti 300 km/h, může to ale být i 500 km/h. Ničivá stopa tornáda je obvykle dva kilometry široká a táhne se v délce až 80 kilometrů.

Moravu v každém případě zasáhlo jedno ze supercelárních tornád, která jsou typická pro území Spojených států. Supercela je zvláštní typ bouře tvořené jednou mohutnou buňkou. Vzniká ve velmi horkých dnech zpravidla před příchodem studené fronty, za kterou postupuje chladnější a vlhký vzduch.

Supercelární bouře ve své horní části rychle rotuje ve směru hodinových ručiček. Pro vznik tornáda je podstatná rozdílná teplota, kdy ve spodní části bouře nebo přímo u země je mnohem tepleji než ve vrcholových partiích supercely, v důsledku čehož může vzniknout rotující vzestupný proud zvaný mezocyklona. Důležitý je také takzvaný střih větru, při němž se vzduch v různých výškách pohybuje různými směry.

Tornádo nejde předpovědět

Průvodními jevy bouře, která je původcem tornáda, jsou i další silné, tentokrát přímé větry. Typicky se také objevují 2–5 cm velké kroupy, protože supercely se tvoří za atmosférických podmínek, jež zároveň s vysokou pravděpodobností vyvolají krupobití. Mohlo by se tedy zdát, že tam, kde hrozí velké kroupy, může vzniknout i tornádo. Tak jednoduché to ale není a meteorologové se shodují v tom, že předpovědět vznik tornáda zkrátka nelze.

Tornáda se totiž vyvíjejí extrémně rychle a mohou se také rychle rozptýlit, přičemž většina tornád je podle americké NWS na zemi méně než 15 minut. Zatímco některá tornáda jsou jasně viditelná, další mohou být zakrytá deštěm a okolními nízko visícími mraky. To ale nebyl případ tornáda na Moravě. Lidé pořídili množství záběrů děsivého jevu, mnohé z nich se později objevily na sociálních sítích.

Před úderem tornáda může vítr dočasně utichnout a vzduch se může doslova zastavit. A zkušenosti ze Spojených států také ukazují, že není neobvyklé vidět za tornádem jasnou, sluncem zalitou oblohu.

Na úkryt ve sklepě raději zapomeňte

Úder tornáda je sice krátký a rychlý, přesto se na něj dá reagovat. I když mnohdy není vlastní trychtýř tornáda vidět. Jak před tornádem utéct, případně kde ukrýt? „Nejlepší je schovat se do místnosti bez oken. Tornádo vrhá velkou rychlostí trosky, které zničí okna. Je dobré sejít do nižšího patra a zdržovat se ve středu budovy,“ radí Robin Duspara.

Na rozdíl od Spojených států, kde se běžně budují speciální kryty proti tornádům, budou v Česku lidé v případě tornáda nejspíš instinktivně mířit do sklepa, což ostatně potvrzují výpovědi některých obyvatel těžce postižené Lužice a dalších obcí na Hodonínsku. To ale český lovec bouřek nedoporučuje – v klasickém sklepě podle něj hrozí zasypání troskami.