7. května 2023 06:00
Adam Vala

Co všechno udělá taser s vaším tělem? Silné vedlejší účinky mohou vrcholit smrtí

Distanční elektrický paralyzér je nesmrtící zbraní, kterou často využívá policie v USA. Zasaženého člověka ale může i zabít.

Ačkoliv v České republice není používání tzv. taseru ze strany policie tak časté, ve Spojených státech mají policisté tuto zbraň k dispozici už několik desetiletí. V Česku to bylo dáno především zákonem, který umožňoval použití taseru až do roku 2008 jen příslušníkům speciálních složek, ovšem ani od té doby se tento paralyzér v naší zemi příliš nepoužíval. Na území Spojených států je tomu ale jinak – zbraň nosí přibližně 150 tisíc policistů z celkového počtu kolem 800 tisíc příslušníků a točí se kolem ní rozsáhlá statistika. Ta bohužel zahrnuje i případy, kdy nesmrtící zbraň zabíjela, protože po zásahu se s lidským tělem kvůli výboji elektřiny mohou dít i velmi nečekané věci.

K tématu: Blíží se revoluce boje proti zločinu? Vynálezce chystá vyzbrojený dron, který může nahradit policisty

Nebezpečné účinky

První, co se po zásahu dvojicí elektrod až na vzdálenost 10 metrů a klidně i přes pěticentimetrovou vrstvu oblečení stane, je vysílání rychlých pulzů elektrické energie, které napodobují nervové vzruchy mozku. Ovlivněno je jen příčně pruhované svalstvo, tedy nikoliv srdce, a primárním efektem má být smrštění svalů a znehybnění zasaženého. To vše díky napětí, které může dosahovat až 50 tisíc voltů, nejčastěji se ale hodnota pohybuje kolem 400 V při proudu 2 mA. I to ale stačí k tomu, aby došlo i na další účinky nad rámec vlastního ochromení, které mohou být pro člověka potenciálně velmi nebezpečné.

Co je jisté už na první pohled, zásah taserem bolí. Potvrdil to například neurochirurg Jonathan J. Rasouli z nemocnice při Staten Island University, který ovšem uvedl, že jde v podstatě o žádoucí efekt sloužící k tomu, aby byla zbraň účinná. Problém ovšem nastává, pokud se cílem výstřelu stane člověk, který má zdravotní problémy se srdcem nebo je například pod vlivem drog. Ačkoliv by podle testů nemělo člověku ublížit ani zmiňovaných 50 tisíc voltů, od roku 1974 zapříčinily tasery v USA smrt více než 1000 lidí, ačkoliv v řadě případů byly příčinou smrti až přidružená zranění spojená například s pádem na zem.

Řada vedlejších účinků

Co se týče dalších efektů taserů, u zasaženého může dojít například na krátké výpadky paměti nebo celkovou zmatenost. To zase může ovlivnit psychický stav daného člověka nebo vybudování traumatu, se kterým je následně těžké se vyrovnat. Vše je navíc spojené s faktem, že zasažený člověk se už většinou nachází ve vysoce stresové situaci a zažívá emocionální vypětí. A pak tu jsou samozřejmě vlastní fyzická zranění, která mohou způsobit samotné elektrody zapichující se do kůže, stejně jako další zranění po nekontrolovatelném pádu. Zaznamenány jsou však i případy, kdy taser buďto selže a nevyšle ke svému cíli elektrický výboj nebo jednoduše nemá na daného člověka takový efekt, jaký by policisté očekávali.

Co víc, po zásahu taserem většinou trvá jen několik sekund, než se zasaženému obnoví svalová činnost natolik, že je i přes popisované zmatení či bolest schopný dalšího kontrolovaného pohybu. To bývá problém při zásazích proti agresivním či ozbrojeným útočníkům, kteří tak mohou pokračovat v ohrožování svého okolí a přinutit tak policisty k zásahu smrtícími prostředky.

Zdroj: Insider, The Slow Mo Guys

Adam Vala

Populární filmy na Prima Zoom