5. března 2018 10:54

Střevní parazité ničí člověka už po staletí. Tady je důkaz ze sedimentů fekálií

Střevní parazité ničí člověka už po staletí. Tady je důkaz.

Archeologové objevili střevní červy, kteří parazitovali na starých Řecích a které tak přesně popsal Hippokratés se svými žáky. Archeologové z Cambridgeské univerzity dokázali exhumovat vajíčka těchto parazitů z hrobek pocházejících z této doby, píše francouzský deník Le Figaro.

Hippokratovi červi – paraziti

Říká se, že Hippokratés vyučoval v době mezi roky 500 a 400 před naším letopočtem na ostrově Kos pod platanem, který lze dosud obdivovat. V jeho spisech nalezneme mnohé popisy nemocí způsobených červy. Hippokratés rozlišoval tři: helmins strongyle (dlouhý kulatý červ), helmins plateia (plochý červ) a ascaris (malý kulatý červ). Historici soudí, že dlouhý kulatý červ je škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides), plochý červ druh tasemnice a malý kulatý červ že je roup dětský (Enterobius vermicularis), která způsobuje oxyuriázu.

Vědci zkoumali na souostroví Kyklady 25 hrobek pocházejících z konce neolitu (4000 let před naším letopočtem), z doby bronzové (2000 let před naším letopočtem) až do byzantského období (první až třetí století našeho letopočtu). Analyzovali sedimenty získané na povrchu a kolem pánevních kostí. Doufali, že tam naleznou usazeniny obsahující stolici. Ve čtyřech vzorcích nalezli vajíčka dvou druhů parazitů: hlísticového červa nazývaného tenkohlavec lidský a kulatého červa škrkavku dětskou. Tenkohlavec pochází z neolitu a škrkavka z doby bronzové. "Jde o nejstarší důkaz přítomnosti červů parazitujících na člověku v antickém Řecku," zdůrazňuje hlavní autorka studie Evilena Anastasiu.

Hledání původce úplavice podle DNA

Paleoparazitologie, odvětví paleopatologie, již umožnila nalézt hodně parazitů sužujících člověka od neolitu v celé západní Evropě až do středověku přes egyptské mumie. Toto vědní odvětví zažilo rozkvět až v 60. a 70. letech minulého století. Zdrojem informací jsou především kosterní ostatky, u nichž se zkoumají biomarkery pomocí protilátek a DNA. Rozsáhlou studii realizovali Francouzi Matthieu Le Bailly a Françoise Bouchet z univerzity Franche-Comté na 99 vzorcích pocházejících z 19 lokalit v deseti zemích v období 4000 let před naším letopočtem až do středověku. Hledali měňavku úplavičnou, způsobující úplavici. Zjistili, že 17 vzorků bylo pozitivních, tři ve Francii z prvního až 13. století, jeden z doby před více než 2000 lety v Řecku a jeden z 19. století ve Spojených státech.

Podle paleopatologa Philippa Charliera je možno zkoumat starou DNA, ale závisí to na okolních podmínkách a na zachování vzorků. Nesmějí být příliš poničeny.

"Kromě obohacujícího srovnávání archeologických a historických údajů tyto práce ukazují, že obyvatelstvo v těchto dobách trpělo hojně parazity. Nelze to však hodnotit negativně. Zdá se totiž, že přítomnost parazitů bránila autoimunitním nemocem typu roztroušené sklerózy nebo Crohnovy choroby, neboť člověk byl v souladu s přírodou a jejími parazity," říká Philippe Charlier.

Podle teorie popularizované Hippokratem ve 4. století před naším letopočtem je život řízen rovnováhou mezi čtyřmi tělesnými šťávami (humory). Jestliže jeden z těchto humorů nabude vrchu nad ostatními, vznikne nerovnováha, která může ohrozit zdraví.

Z této teorie toho do dnešních dnů mnoho nezůstalo, snad jen označení sangvinik, flegmatik, melancholik a cholerik. Přesto je Hippokrates svým přístupem zakladatelem moderní medicíny, zvláště pokud jde o pozorování všech příčin a důsledků nemocí.

ČTK

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom