Češi do 30 let patří mezi nejšťastnější lidi na světě. Být offline není záchrana před depresí
Nejnovější zpráva o světovém štěstí, World Happiness Report 2026, přinesla alarmující data o psychické kondici mladých generací. Severní Evropa si sice tradičně drží přední příčky, anglicky mluvící země ale zaznamenaly dost tvrdý propad životní spokojenosti u lidí pod 25 let. A na vině jsou podle všeho algoritmy sociálních sítí.
Zpráva, na které spolupracovala Oxfordská univerzita, známá analytická společnost Gallup a OSN, vychází z průzkumů mezi 100 000 lidmi ve 140 zemích. S letošními výsledky ale podle všeho dost zahýbaly technologie.
Čtěte také: Musk podvedl investory Twitteru, rozhodl soud. Sociální síť hanil, aby ji koupil levněji
Házet všechno na samotnou existenci sociálních sítí by však byla zásadní chyba. Protože i když v USA, Kanadě nebo Velké Británii šla životní spokojenost prudce dolů, třeba v některých regionech na Blízkém východě nebo v severní Africe se to nestalo. A tam mezi mladými sociální sítě „frčí“ úplně stejně. Kde je tedy zakopaný pes?
Úplně se odstřihnout není řešení
Podle vědců všechno závisí na typu platformy. Ty sociální sítě, které jsou navržené tak, aby podporovaly skutečný sociální kontakt, mají na štěstí pozitivní vliv. Naopak nejdestruktivněji působí platformy, které řídí algoritmy servírující svým uživatelům vizuální obsah a nerealistické životy influencerů. A pokud je mladí (podle průzkumu hlavně dospívající dívky) konzumují víc než 7 hodin denně, jejich duševní zdraví se drasticky horší.
Ale pozor na jeden zásadní paradox. Lidé, kteří jsou záměrně úplně offline, jsou daleko víc nešťastní než ti, co umějí sociální sítě používat střídmě, třeba jen hodinu denně. Úplná digitální abstinence totiž nakonec taky vede k sociální izolaci. Pokud bychom tedy měli ve společnosti něco změnit, bylo by rozumné vyvarovat se ultimátních zákazů a místo toho kultivovat sociální platformy.
„Globální důkazy jasně ukazují, že souvislost mezi sociálními sítěmi a naší pohodou silně závisí na tom, jaké platformy používáme a jakým způsobem. Musíme se pokusit vrátit slovo ‚sociální‘ zpět do sociálních sítí,“ shrnul problematiku Jan-Emmanuel De Neve, ředitel oxfordského výzkumného centra, které se na projektu podílelo.
Finsko to zas všem natřelo, Češi jsou dvacátí
Ani vliv algoritmů nedokázal zkazit úsměv Finům, kteří jsou nejšťastnější na světě už devět posledních let. A žádné překvapení se nekoná ani na dalších příčkách, které zase ovládly Island, Dánsko, Švédsko a Norsko. Všechny tyhle státy mají společné jmenovatele – vysokou životní úroveň a silné sociální systémy. Mezi ně se letos dostala i Kostarika. Tam se podle vyhodnocení štěstí mezi lidmi drží, protože mají nesmírně pevné rodinné a společenské vazby. Přesně to, co v digitálním světě Západu začíná chybět.
Česko si v žebříčku o dvě příčky pohoršilo, ale i tak jsme na pěkném 20. místě, takže jsme šťastnější než Britové (29. místo) nebo Američané (23. místo). Děkovat za to můžeme hlavně tomu, že je u nás stále velice bezpečno, máme dostupnou zdravotní péči a taky robustní sociální systém, o který se lidé v krizi můžou opřít. A pozor, kdyby studie hodnotila jen lidi pod 30 let, dopadli bychom daleko lépe – skončili bychom na 10. místě.
Zdroj: World Happiness Report, Oxford University, DW
Video, které jste mohli minout: Jak se bránit „hnilobě mozku“? Vědci zkoumají nový fenomén spojený s prohlížením internetu
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
