Facebook ovlivňuje vaši paměť. Dejte si pozor na fotky a na spáčský efekt
Když vzpomínáte na dovolenou, podíváte se do fotoalba na sociální síti, do telefonu, či snad postaru zapátráte v paměti? Přehnané spoléhání na technologie totiž má svá rizika…
V současné turbulentní době je pro leckoho složité zapamatovat si všechno podstatné. Proto jsme často rádi, že se můžeme podívat do historie našich chatových konverzací, mailů či fotek na sociálních sítích, abychom si připomněli to důležité. Jenže tahle zbraň je dvousečná a spoléhání se na technologie může mít i svá rizika. Hovoří se totiž o tom, jak Facebook a další sociální sítě nepřímo zkreslují naši paměť.
Zapomínání dříve i dnes
Daniel Schacter, psycholog z Harvardovy univerzity, už během 90. let zkoumal vliv fotografií na lidskou paměť. Zjistil, že když lidem za určitých podmínek ukazujete fotky z událostí, jichž se mohli účastnit, tak přestože tomu tak nakonec nebylo, lidé věří, že si na vyfocené momenty pamatují. S tím se pojí i příbuzný jev, totiž že si lidé hůře vybavovali, co v danou chvíli ve skutečnosti dělali. Jinými slovy, pokud jste nešli na večírek s přáteli, protože jste trávili čas na rodinné oslavě, tak když z onoho přátelského popíjení uvidíte fotky, začnete být přesvědčeni, že jste nakonec byli právě tam. Zní to neuvěřitelně, ale naše paměť je prostě velmi děravá a manipulovatelná.
Schacter se v posledních letech samozřejmě zabývá i sociálními sítěmi a s nimi spojenými paměťovými procesy. Oproti pořizování a vyvolávání fotografií před pár desítkami let je umisťování snímků na Instagram či Facebook samozřejmě mnohem snazší a dostupnější a podle Schactera tím může být formována i naše paměť. Jako kdybychom byli ochotni svou paměť přesunout do fotoalb na sociálních sítích a následně vzpomínat jen na to, co je vizuálně zachycené – a co není, to se nestalo. Na toto téma zatím dostatek výzkumů není, ale jedná se o riziko, před kterým bychom se měli mít na paměti.
Fotky i informace na Facebooku zavádějí
A připomenout si můžeme i takzvaný spáčský efekt, jehož první popisy sahají až do 50. let minulého století. Ten spočívá v tom, že si výraznou informaci (dobrou, či špatnou, rozumnou, či absurdní – na tom nezáleží, důležitá je její výraznost) sice zapamatujeme, ale máme tendenci zapomenout, kde jsme k ní přišli. A to v současnosti nahrává šíření fake news, neboť přestože v první chvíli kvůli nedůvěryhodnosti zdroje nějakou informaci zavrhnete, snadno se může stát, že se k ní časem vrátíte a uvěříte jí. Facebook a další sociální sítě, u nichž často není zdroj informace zcela jasný, tomuto fenoménu nepřímo nahrávají, a tak představují výzvu pro naši paměť i takto.
Naše každodenní závislost na Facebooku a dalších sociálních sítích tedy přináší i ohrožení naší paměti. Nespoléhejme se proto jen na informace a vzpomínky získané na těchto platformách a raději udržujme v pohotovosti i starou dobrou paměť. Bude se nám ještě hodit.