Slovem roku je podle lexikografů z Oxfordu výraz youthquake

Slovem roku v anglofonním prostředí se podle vydavatelů oxfordských slovníků stal výraz youthquake, jenž označuje "významnou kulturní, politickou nebo sociální změnu, která vyplývá z akcí či vlivu mladých lidí". Termín se v poslední době objevoval například v souvislosti s vlivem mladých voličů na úspěch labouristů v červnových parlamentních volbách v Británii, informovala dnes list The Guardian.

Mládí třese světem

Výraz youthquake, který kombinuje slova youth (mládí) a quake (zemětřesení) a do češtiny by se dal přeložit jako "mladotřesení", zaznamenal letos podle autorů oxfordských slovníků ve srovnání s předchozím rokem pětinásobný nárůst užívání. Poprvé jej nicméně použila redaktorka časopisu Vogue Diana Vreelandová již před téměř padesáti lety.

V poslední době se slovo začalo objevovat především v souvislosti s červnovými parlamentními volbami v Británii, ve kterých labouristům k zisku vysokého počtu hlasů pomohli především mladí voliči. Výraz se vyskytoval například i ve zprávách o vítězství 39letého Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách či 37leté Jacindy Ardernové v parlamentních volbách na Novém Zélandu.

Podle předsedy Oxford Dictionaries Caspera Grathwohla musí slovo youthquake ve Spojených státech teprve zakořenit, v Británii ale existují "silné důkazy" o tom, že je na vzestupu. Slovo je symbolem "politického obrození" takzvaných mileniálů, tedy lidí narozených před koncem minulého tisíciletí.

Kompromat je... heterosexuální citlivka

Mezi letošními finalisty byla například i slova broflake a kompromat. První z nich se používá jako stereotypní označení konzervativního, heterosexuálního, bílého muže, který je navzdory všem svým privilegiím a výhodám velmi citlivý na jakoukoli kritiku. Skládá se z anglických výrazů bro (parťák, brácha) a snowflake (sněhová vločka). Slovo kompromat, které pochází z ruštiny, se používá pro kompromitující materiál, kterým je možné někoho vydírat, většinou v politice.

V loňském roce se slovem roku v anglofonním prostředí stal výraz post-truth, který podle oxfordských lexikografů "označuje okolnosti, kdy objektivní fakta mají menší vliv na utváření veřejného mínění než apelování na city a osobní názory". Frekvence jeho používání se zvýšila především v souvislosti s referendem o odchodu Británie z Evropské unie a s prezidentskými volbami v USA, v nichž zvítězil Donald Trump.

ČTK