Slané jídlo může zabít kdykoli a kohokoli. Konečně víme, jak proces probíhá

Sůl je pro jídlo nezbytný doplněk. Těžko si dnes představíme, že bychom ji v domácnosti oželeli, a ještě těžší je si představit, že za dávných dob byla tak vzácná, že fungovala jako platidlo. Dokonce i římští vojáci dostávali žold ve formě soli, dnes je ale sůl lehce dostupná, a najdeme ji ve spoustě potravinářských výrobků. Bohužel, její dostupnost má pár neblahých důsledků pro lidský organismus. Třeba hypertenzi neboli zvýšení krevního tlaku.

Hypertenze způsobuje náchylnost k srdečním onemocněním a k mozkovým mrtvicím. Počet lidí trpících hypertenzí se od roku 1990 zdvojnásobil. V zemích, kde se hodně solí, což je například Německo, trpí vysokým tlakem až 30–45 % populace, v Rakousku se ví zhruba o milionu hypertoniků. Podle průzkumu Eurostatu najdeme v zemích Evropské unie až 22 % občanů s vysokým krevním tlakem a prevence příliš nefunguje.

Vražedná potrava

Podle studie uveřejněné v časopise Circulation Research se ale může krevní tlak drasticky zvýšit i čtvrtině lidí, kteří s krevním tlakem jinak problémy nemají, a to právě kvůli konzumaci slaného jídla. To může způsobit i náhlou srdeční smrt, a to i osobám, jež hypertenzi diagnostikovanou nemají. Přemíra soli se tak může stát smrtícím nástrojem prakticky pro kohokoli.

To samo o sobě není nějak převratné zjištění, studie ale představila mechanismus, díky němuž hypertenze vznikají. Vědci jej odhalili zkoumáním lidských a myších bílých krvinek, kterým dávali zvýšenou koncentraci chloridu sodného neboli kuchyňské soli. Sodík podle výsledků pokusu vnikne do dendritických buněk, což je podtyp bílých krvinek. Tím začne uvolňování prozánětlivých látek, což vyprovokuje reakci imunitního systému při zánětu.

Lék je blízko

Díky odhalení tohoto procesu mohou lékaři využít imunitní buňky jako biomarkery, díky čemuž u pacientů určí, zda jsou citliví na sůl a hrozí jim tak náhlé úmrtí, přestože netrpí na vysoký tlak. Zároveň se díky těmto poznatkům bude snáze hledat lék.

Naneštěstí se boj s úmrtími kvůli „přesolení“ příliš nezjednoduší, protože přílišné solení patří mezi nepříjemné zlozvyky. Světová zdravotnická organizace doporučuje konzumaci maximálně 5 gramů soli denně, celosvětový příjem soli je ale 8–10 gramů denně. Dietologové přirovnávají přílišné solení k projevům užívání návykové látky. Když nemá organismus dost soli, dostavují se pocity úzkosti, strádání a nechuť cokoli dělat. I přesto je ale rozhodně dobrou zprávou, že se jeden z fatálních zdravotnických problémů o krok přiblížil k řešení.

Zdroj: Circulation Research