Samec v čele? Ani za nic! Planetě vládnou samice

Patriarchální tradice je v naší kultuře dodnes tak silná, že mužům a mnohým ženám připadá přirozené, že mužské a potažmo samčí pohlaví je považováno za to silnější a svým způsobem významnější, i když z hlediska biologie jsou muži spíš derivát žen. Od dávných časů to jsou především samice, kdo má v evoluci hlavní slovo.

Optikou patriarchálně smýšlejícího člověka se to tak nemusí jevit, ale pokud se na věc podíváme nezaujatě už od mikroskopických rozměrů, nestačíme se divit tomu, že jsme vlastně všichni – alespoň částečně – byli nejprve samice. U člověka lépe řečeno ženy.

Pohlavní triky

Věděli jste, že... ...nejagresivnějšími samicemi na světě jsou pavouci skákavky královské? Samice loví samce z hladu, i když s nimi nechtějí kopulovat. Pohlavní rozmnožování vzniklo proto, aby se zvýšila variabilita genů a nové generace byly v evolučním tlaku úspěšnější. Ontogenetický vývoj člověka dokazuje, že to byli muži, kdo se vyvinul z žen, třebaže mnohé náboženské tradice budou tvrdit opak. Důkazem jsme my všichni. Buňky našeho těla jsou téměř shodné s buňkami matky, která nám předala vzor ve vajíčku. Liší se pouze vnitřní jádro – genetická informace, z níž polovina přišla prostřednictvím otcovy spermie. Po splynutí vajíčka a spermie se však každé embryo začne vyvíjet jako ženské.

Dokument Po čem samice touží uvidíte na Prima ZOOM, 11. 12. ve 20.00

V přírodě vidíme kolem nás řadu příkladů, kdy evoluce učinila ze samečků slabší pohlaví – jakési inseminátory, jejichž úlohou je především dvořit se samicím, bojovat o ně, případně je chránit a starat se, čímž samci prokazují kvalitu svého genetického materiálu, DNA ukryté ve spermii. Pokud jsou skutečně těmi nejsilnějšími a nejlepšími mezi svými, samice jim dovolí pářit se s nimi a šířit své geny v potomcích.

Matriarchát u našich nejbližších příbuzných

Věděli jste, že... ...největší samice dosahují délky až třiceti metrů a váhy kolem sto osmdesáti tun? Jedná se o plejtváky obrovské, mořské savce z řádu kytovců. Jejich samice mají také největší vagínu. Typickým příkladem fungujícího matriarchátu jsou bonobové, blízcí příbuzní člověka a šimpanzů. Jejich společenství jsou rovnostářská, nenásilná a ovládaná sexualitou. Sex u nich funguje jako prostředek usmiřování se a řešení konfliktů. Bonobové jsou vedle člověka a delfínů jedinými živočichy, kteří souloží nejen kvůli rozmnožování, homosexuální styky totiž provozují záměrně. Status samce ve skupině se určuje podle statusu jeho matky, která figuruje v nadřazeném systému samic.

Silně matriarchální společností, ovšem s vyloučením starších samců, jsou také afričtí sloni. Vůdcem stáda je nejstarší samice, která je obvykle největší, poněvadž sloni rostou po celý život. Samci smějí ve stádu zůstávat jen do dvanácti až patnácti let, tedy než pohlavně dospějí. Pak se potulují sami či v menších neorganizovaných skupinách a k samicím se přibližují v době páření. Život o samotě je pro samce složitější a tím že přežijí, prokazují samicím, že mají kvalitní geny a jsou hodni stát se dárci spermatu a šířit svou dědičnou informaci.

Kde vládnou samice, tam je dobře

Věděli jste, že... ...největší rozdíl mezi samicí a samcem pozorujeme u termita bojovného? Plodná samice – královna – zvětší svůj zadeček natolik, že dosahuje délky až patnácti centimetrů. Sameček měří jen kolem tří centimetrů. Termití královny patří mezi nejplodnější, denně snesou až třicet tisíc vajíček a žijí mnoho let. Samice poroučejí také ve společenství kosatek či lvů. K absolutní dokonalosti dovedla evoluce matriarchát u blanokřídlého hmyzu, zde ho lze nejlépe demonstrovat ve včelím úle. Jedna samice ovládá celou kolonii ostatních neplodných samic známých jako dělnice. Samci – trubci – se vyvíjejí z neoplozených vajíček a v kolonii se objevují na jaře, po skončení období rozmnožování je dělnice ze včelstva vyhánějí. Není divu. Trubci nemají žihadlo, nedokážou se bránit, neumějí nosit nektar či pyl a ještě se nechávají krmit.

Starost o ně od července do května představuje zbytečnou zátěž pro včelstvo, jejich sperma totiž není v tu dobu potřeba. V krátkém období jara a časného léta však trubci každé dopoledne vyrážejí z úlů na speciální místa v krajině – vědci dodnes nechápou, jak je trubci poznají –, scházejí se tam s kolegy z mnoha různých včelstev v okolí a čekají na samice – včelí matky (královny). Většinou se vracejí do úlu s nepořízenou, ale když se přece jen matka objeví, je jejich jediným úsilím kopulace.

Zdroj spermií a chutná večeře v jednom

Ekologie členovců, mezi něž patří i včely, je přehlídkou nepřeberného množství unikátních evolučních strategií při rozmnožování. Právě u členovců to bývají samice, které mají hlavní slovo. Dobře známé jsou rozmnožovací strategie pavouků, jejichž samice jsou nejen větší, ale navíc se na samcích často přiživují. Určité druhy jsou méně agresivní, jiné samce aktivně loví a požírají, i když s nimi zrovna nekopulují. U některých druhů platí samci za kopulaci životem – jakmile předají sperma, samice je většinou pozře či předhodí potomkům. Stejnou strategii využívá v hmyzí třídě řád kudlanek. Jedná se o velmi dravé druhy a samice jsou značně agresivní. Při kopulaci otočí hlavu a partnera začnou pomalu užírat od hlavičky. Naštěstí u těchto organismů není kopulace závislá na hlavě a pohlavní orgány samce dál vykonávají svou práci.

Věděli jste, že... ...nejatraktivnějšími samicemi v živočišné říši jsou kromě žen samice kasuárů? Jsou nejen větší než samci, ale na rozdíl od ostatních druhů obratlovců jsou mnohem pestřeji zbarvené. O potomky se starají méně atraktivní a menší samci, kteří sedí na vejcích. Speciální kapitolou v rozmnožování jsou ryby. Nejenže některé druhy jsou hermafroditní, jiné mohou v průběhu života spontánně měnit své pohlaví, takže se narodí jako samice a umírají jako samci či naopak. U ryb může ke změně pohlaví dojít rovněž vlivem znečištění životního prostředí. Látky rozpuštěné ve vodě, mj. i lidské hormony z antikoncepce, vyvolávají změnu ze samce na samici. Zajímavým druhem mezi rybami je koníček mořský, jehož samice je větší, a přesto se o vajíčka a mláďata stará samec. Samička snáší vajíčka do jeho vaku na břiše, kam on vypustí mlíčí – spermie. Po oplození v sobě nosí zárodky – de facto je tedy těhotný – a po několika týdnech vypouští soběstačný plůdek.

Také ve společenství největších žijících ptáků na světě přebírají starost o potomstvo samci. U nanduů, kasuárů a emu pečuje o mláďata výlučně samec (samičky slouží pouze jako dárkyně vajíček), u kasuárů a emu je samec navíc trochu menší než samice. Samci afrických pštrosů dvouprstých sedí v noci na vejcích (přes den ho může střídat hlavní samice, vedlejší samice však pouze snášejí vejce do samcova hnízda) a též vodí mláďata.

Připravil Martin Hýbner pro časopis TV star