Vědci odhalili motor evoluce: Je to boj mezi samicemi!

žena proti ženě

Samci mají podle nových zjištění na evoluci mnohem menší vliv, než se doposud věřilo...

Na samcích je evoluční boj moc dobře vidět: v zápase o samice neustále vylepšují své zbraně (parohy, barevné peří, hnízda). Jenže stejný boj mezi sebou vedou i samice – ale mnohem méně nápadně a jinými zbraněmi. Podle biologů je však právě boj mezi samicemi pro evoluci mnohem důležitější…

Samice však v tomto boji používají úplně jiné zbraně, méně nápadné, ale o to účinnější – zjistil vědecký tým složený z Pauly Stockleyové and Anne Campbellové. Zatímco mužské zbraně jsou dobře viditelné, ty samičí se dobře skrývají. Jejich brutální účinnost se viditelně projeví jen výjimečně.

Vědci o „boji samic“ dlouho nic nevěděli, a proto ani jeho projevům nevěnovali příliš pozornost. Že samci občas zabíjí cizí mláďata vlastního druhu, to se ví už dlouho. Ale že samicím v tlupě vraždí mláďata i samice opic, to je objev teprve z velmi nedávné historie.

Kde na to vzít energii?

Není překvapivé, že tyto principy fungují jak u savců, tak u člověka. Samice spotřebují extrémní množství energie na porod a starost o potomka, zatímco samci ji soustředí spíše na pouhé dobývání samice. „Něžnému pohlaví“ tedy tato energie chybí, a proto musí v evolučním boji volit především „nízkoenergetické zbraně“. Co to znamená? Třeba to, že spolu, až na výjimky, samice přímo nebojují.

Výzkum Stockleyové a Campbellové ukázal na stovkách případů z živočišné říše, že samice dokážou v zájmu evoluce mnohem častěji a lépe ustupovat – nevadí jim, že ve smečce zaujímají podřadné postavení. Aby jejich potomek přežil, stačí i to. Nejsilnější zbraní samic je vyloučení. Když se jim jiná samice zprotiví, anebo její chování odporuje zvykům ve skupině, je ostatními vyloučena. A to znamená nejčastěji smrt…

Ženské zbraně

Pokud se vám zdá, že tohle dobře znáte, máte pravdu – velmi podobně to funguje i u lidí. V řadě primitivních domorodých kmenů je dodnes vyhnání typicky ženskou zbraní v kmenovém právu. Stejnou věc můžeme pozorovat už u malých dětí: zatímco chlapci řeší konflikt silou, děvčata konkurentku vyloučí z kolektivu – prostě se s ní nekamarádí. Právě proto u předpubertálních dívek zabere tolik času vytváření různých koalic a věčné hledání optimálních skupin… Lidské chování je ale velmi složité, projevuje se v něm mnoho jiných faktorů, proto se vědci zaměřili více na říši zvířat.

U nich se ukazuje, že právě samičí boj o přežití potomků je klíčovou složkou evoluce a má na ni větší vliv, než boj samců o samici. Protože investice do správně plodné partnerky je sice důležitá – ale pokud pak samice nedokáže mláděti zařídit správnou startovací pozici, ani ty nejlepší geny mu nejsou nic platné…