Rusko a USA se přou, Čína si mezitím plní svůj vesmírný sen!

Dnes odpoledne na Zemi přistál experimentální návratový modul, který s sebou raketa vynesla do vesmíru, informovala agentura AP.

Raketa Dlouhý pochod 7 využívá nového typu paliva, které je údajně méně škodlivé pro životní prostředí. Úspěšná zkouška s návratem modulu ve stanovenou dobu na stanoveném místě v poušti v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko znamená, že Čína může pokračovat v přípravách na letošní vypuštění experimentální laboratoře Tchien-kung 2, které se uskuteční zřejmě v září.

Dvoustupňová středně velká raketa Dlouhý pochod 7 dokáže vynést náklad až 13,5 tuny na nízkou oběžnou dráhu, což je 1,5krát větší zátěž, než zvládly dosavadní čínské rakety. Předpokládá se, že bude hlavní nosnou raketou pro budoucí čínské vesmírné mise.

Podle AP má Čína letos v plánu provést celkem 20 různých vesmírných misí. Patří mezi ně i přistání lodi Šen-čou 11 na laboratoři Tchien-kung 2, kde dva čínští kosmonauti stráví několik dní.

Dlouhý pochod 7 je první raketou, která odstartovala ze zbrusu nového kosmického střediska v městě Wen-čchang na ostrově Chaj-nan v Jihočínském moři. Kosmodrom byl dostavěn v roce 2014 a je čtvrtým takovým zařízením v Číně. V letošním roce by odtud měla být vypuštěna i největší čínská nosná raketa Dlouhý pochod 5 právě s experimentální laboratoří Tchien-kung 2.

Peking má ambiciózní vesmírný program, jehož záběr postupně rozšiřuje. Po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech se v roce 2003 stala Čína teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru. Podle odborníků ale čínský kosmický program za americkým a ruským stále ještě zaostává.

V roce 2020 chtějí Číňané také přistát s vlastním vozítkem na Marsu. Kolem roku 2018 zamýšlejí vypustit na orbitu modul Tchien-che, který bude základním kamenem jejich první stálé vesmírné stanice. Později, do roku 2022, pak připojí další dva moduly.

ČTK