Extrémní vedra lámou rekordy a bude hůř. Nezpůsobuje je pouze obávaný El Niño

Léto začalo nečekaně zprudka. Když se po pondělku 3. července 2023 meteorologové v různých částech světa ponořili do globálních údajů o počasí, zjistili, že lidstvo na začátku prvního prázdninového týdne zažilo nejteplejší den za posledních 44 let. Podle propočtů řady institucí, jako je americký NOAA nebo britský Met Office, se průměrná globální teplota vyšplhala na 17,01 °C, což byla zatím nejvyšší zaznamenaná hodnota.

Nový rekord ale vydržel pouhý jeden den, protože hned v úterý 4. července vyskočila teplota na 17,18 °C. Odchylka od průměru za roky 1979–2000 tak dosáhla 0,98 °C. Týden rekordů pak zakončil čtvrtek 6. července s 17,23 °C.

Mohlo by vás zajímat: Smrtící vedra míří do zemí, které ho dosud nepoznaly. Lidstvo není připraveno

Údaje se stále analyzují a zpřesňují, informace o překonaných rekordech se tak mohou měnit. Následující zobrazení ukazuje teplotní mapu 6. července 2023 ve výšce dvou metrů nad zemí:

Thursday was the world's hottest day ever recorded with a global average temperature of 17.23°C (63.01°F); third time record has been broken this week - CCI pic.twitter.com/zccFHSrSxq

— BNO News (@BNONews) July 7, 2023

Klimatologové horko předpovídali

Horko sužuje po celé Zemi stamiliony lidí – a to je teprve začátek léta. Na jihu Spojených států čelilo extrémním teplotám na 120 milionů lidí, to znamená každý třetí Američan. V Británii červnové teploty doslova smetly letité rekordy. Dosud nejteplejší zaznamenaný červen byl v roce 1940 o 0,9 °C chladnější než ten letošní. A stejně to vypadalo v severní Africe, na Blízkém východě nebo v Asii.

Mimořádné vlny horka jsou nicméně v souladu s tím, co předpovídají klimatické modely. „Vysoké globální teploty by nás neměly vůbec překvapit,“ řekl BBC klimatolog Richard Betts z britské národní meteorologické služby Met Office. „Je to jen důrazná připomínka toho, co už dávno víme. Dokud nepřestaneme vytvářet další skleníkové plyny, budeme svědky dalších a dalších extrémů,“ varuje Betts. Růst emisí skleníkových plynů sice mírně zpomalil, přesto podle Mezinárodní agentury pro energii emise CO2 související s energetikou v roce 2022 vzrostly téměř o 1 %.

Podle klimatoložky Friederike Ottové z Granthamského institutu pro změnu klimatu na londýnské Imperial College existuje přímá úměra mezi rostoucí globální teplotou a rizikem vzniku vln veder. „Tyto vlny veder jsou nejen častější, ale také teplejší a delší, než by byly bez globálního oteplování,“ vysvětluje Ottová.

Přečtěte si také: Úmorná vedra nás ještě potrápí. Nedělejte zásadní chyby a ochlazujte se efektivně

Horké oceány

Když mluvíme o horku, máme většinou na mysli teplotu vzduchu, což koneckonců odpovídá naší každodenní zkušenosti. Jenže nejvíc tepla u zemského povrchu není nakumulováno na souši, ale v oceánech. Většina světových moří zažila na jaře a začátkem léta rekordní teploty a například hladina severního Atlantiku, který významně ovlivňuje počasí v Evropě, je vůbec nejteplejší za celou dobu měření. Že se něco děje, zaznamenali jako první obyvatelé pobřeží Britských ostrovů, když se zde teploty pohybovaly o pět stupňů výš, než je pro začátek léta obvyklé.

Dalším oceánem, který se výrazně oteplil, je Tichý oceán. Zvýšení teploty v jeho tropické části bylo podle dat Met Office, sahajících do roku 1850, v dubnu i květnu rekordní, k čemuž přispěly emise skleníkových plynů. Kvůli jevu El Niño se masy ohřáté vody daly do pohybu a do atmosféry se tak uvolňuje stále více tepla.

Růst teplot navíc způsobuje významné a v mnoha případech nevratné změny ekosystémů po celé planetě. Mimořádně vysoké červnové teploty například způsobily úhyn ryb v britských řekách. „V dalších oblastech kolem Austrálie nebo ve Středomoří se změnily celé ekosystémy. Podmořské chaluhové lesy zmizely a vodní ptáci a velryby hladoví,“ říká Daniela Schmidtová, která je profesorkou přírodních věd na Univerzitě v Bristolu.

Podívejte se, jak se na Zemi vyvíjely teploty v období 1880-2021:

Zapomenutý horký středověk

Horko v Evropě ale není žádnou novinkou, jen jsme ho za posledních několik set let nepozorovali. Podle časopisu Vesmír se vědci na základě studia letokruhů cedrových stromů z marockého Atlasu a stalagmitů nalezených v jeskyni pod skotským rašeliništěm shodují, že horké počasí v Evropě trvalo od roku 1050 do roku 1400, tedy celých 350 let.

Léta byla v té době horká a suchá, zimy mírné a deštivé. Dařilo se obilovinám i ovoci, vinná réva v té době uzrávala i na britských ostrovech. Klimatologové se shodují na tom, že příčinou takové globální změny počasí byly změny v oceánském proudění. I tehdy byl ve hře jev El Niño a následné změny cirkulace a tlaku vzduchu. O vlivu člověka na podnebí lze ale v té době úspěšně pochybovat.

Zdroj: BBC, Vesmír