Rekordní oteplení planety má nastat ve velmi krátkém čase. Budou ho provázet dramatické jevy

Pravděpodobnost, že se do roku 2027 let klima na Zemi ve srovnání s předindustriální érou oteplí o 1,5 °C, prudce vzrostla a nyní dosahuje 66 %. Nejvyšší zvýšení roční průměrné teploty dosud mělo hodnotu 1,28 °C a došlo k němu v roce 2016.

Vědci se po desítky let domnívali, že dramatické důsledky v podobě déletrvajících vln horka, intenzivnějších bouřek a četnějších lesních požárů bude mít až zvýšení roční průměrné teploty o 2 °C, v roce 2018 ale tuto hodnotu o půl stupně snížili. K zastavení růstu teploty na hranici 1,5 °C se zavázaly i signatářské země Pařížské dohody o omezování produkce skleníkových plynů.

Přečtěte si také: Strašlivá předpověď: Do roku 2100 zmizí většina světových ledovců. S Alpami se rozloučíme mnohem dřív

„Jsme teď opravdu blízko dočasnému zvýšení průměrné roční teploty o 1,5 °C,“ uvedl přední britský meteorolog Adam Scaife pro BBC. Vědci se domnívají, že pokud k překročení nárůstu teploty dojde, půjde nejspíš o dočasnou záležitost. Index růstu teploty se přitom nevztahuje k předešlým rokům, ale k průměrným ročním teplotám v období let 1850–1900 a ukazuje, jak teplejší, nebo naopak chladnější je klima dnes, tedy v době, kdy je naše civilizace závislá na spalování uhlí, ropy a zemního plynu.

Skleníkové plyny a El Niño

Světová meteorologická organizace (WMO) zveřejňuje míru pravděpodobnosti, že během jednoho roku stoupne průměrná teplota na Zemi o 1,5 °C, od roku 2020. Tehdy byla šance na překonání tohoto limitu v příštích pěti letech menší než 20 %. Už v roce 2022 se ale tato pravděpodobnost zvýšila na 50 % a v roce 2023 skočila na 66 %, což podle odborníků znamená, že k tomu „spíše dojde než ne“. Dosažení limitu 1,5 °C přitom automaticky neznamená prolomení Pařížské dohody. K tomu by muselo toto oteplení trvat nejméně 20 let.

Mohlo by vás zajímat: Plovoucí město budoucnosti. Před růstem hladiny oceánů má zachránit 50 tisíc lidí

Na oteplování mají vliv dva zásadní faktory. Tím prvním jsou emise skleníkových plynů, které po propadu v době pandemie koronaviru opět rychle rostou. Druhým faktorem je pak klimatický jev El Niño, který zvyšuje teplotu na obrovských rozlohách Tichého oceánu a nejspíš se už v létě 2023 a také v následujícím roce zaslouží o rekordní nárůst průměrné teploty.

Zdroj: BBC